Říká vám něco jméno Alois Rašín? Jde o jednoho z legendární pětice, která 28. října 1918 vyhlásila samostatné Československo. Byl prvním československým ministrem financí a náš finanční trh stabilizoval. Kromě jiného se také zasadil o ražbu a rozšíření zlatých mincí s národními motivy, které byly mimořádně oblíbené jak v Čechách, tak na Slovensku.

Mince astronomických hodnot

Zlaté mince s motivy českého lva a svatého Václava mají dnes velkou cenu. Obzvlášť ty první jsou velmi vzácné a jejich hodnota dosahuje astronomických výšin. První mince byly číslované, číslo jedna tehdy získal sám T. G. Masaryk a na sklonku života tuto minci odkázal národu. Dodnes ji najdete v Národním muzeu.

Další čísla byla určena pro osoby s mimořádnými zásluhami o československý stát. Číslovaných dukátů bylo vydáno pouze 1000, každý z nich byl tedy unikátem, a to nejen díky číslu, ale i díky speciální technice reliéfního číslování. Jednalo se o naprosto unikátní emisi mincí, která se už nikdy poté v Československu nekonala. Dokonce ve světovém měřítku jde o ojedinělý počin.

Svatováclavský dukát
Svatováclavský dukát

Jedinečné reliéfní číslování

Zpravidla se mince číslují ručně na hranu, pro svatováclavský dukát byl ale zvolen jiný postup. Unikátní číslo dukátu bylo součástí razidla, každá mince tedy měla vlastní razidlo. Neopakovatelný reliéfní vzor čísla se pak nedá dodatečně upravovat, je součástí plastiky reliéfu, a tím se stává i skvělým bezpečnostním prvkem. Reliéfní číslování je velmi časově náročné řešení, po vyražení každé mince je třeba zastavit mincovní lis. Zároveň jde o nákladný způsob. Svatováclavské dukáty si jej ale zaslouží. A přesně proto se využíval i při tvorbě svatováclavských dukátů z roku 2013. Tehdy bylo vyrobeno jen 99 ks, všechny mají průměr 20 mm, jsou vyrobeny ze zlata s ryzostí 986/1000 Au a dodávány s razidlem.

Precizní ražba s návrhem Vladimíra Oppla

Psal se rok 1993, když Česká národní banka hledala výtvarné motivy pro připravované mince. V soutěži o motiv na jednokorunové minci vyhrál návrh akademického sochaře Vladimíra Oppla, jenže vlivem okolností byla nakonec vybrána alternativa. Nádherný návrh pana Oppla se svatým Václavem však nebyl zapomenut a pod rukama rytců Pražské mincovny znovu ožil na svatováclavských dukátech.

Výrobní proces jednoho takového dukátu je velmi náročná práce, která zabere několik týdnů. Podílí se na ní nejmodernější strojírenské technologie, nicméně většina se dělá ručně. Rytci, brusiči, obráběči, soustružníci i leštičky musí být precizní a fungovat v dokonalé symbióze, protože žádná chyba se nedá vrátit zpátky. Razidlo prochází celkem šestnácti fázemi. Nejdříve se vezme válec ze švédské práškové oceli a z něj se postupně odděluje materiál. Přenese se na něj obraz reliéfu ze sádrového modelu a nejjemnější detaily se ryjí ručně pod optikou mikroskopu.

Investice do mincí pro každého

Svatováclavské dukáty objevíte na webu firmy Zlaté Mince – Numismatika, která je smluvním partnerem ČNB. Zároveň je prodává Pražská mincovna. K ražbě se používá zlato z vídeňské státní mincovny, precizní práce však probíhá čistě na území České republiky. Když se na webu Zlaté-mince.cz podíváte na srovnání propracovanosti původních dukátů z roku 1923 a těch současných z 2015, uvidíte neuvěřitelný rozdíl. Za téměř sto let vývoje prodělalo české mincovnictví obrovský rozvoj a důkaz tohoto vývoje můžete mít doma i vy.