Zadržování vody a vodní plochy v městské krajině

Každá zeleň či vodní plocha ve městě je nesmírně důležitá a město se díky nim ochlazuje. Asi nejlepším způsobem boje proti suchu je systémové zřizování toků, obnova tůní, mokřadů, remízků apod. či výstavba přiměřeného množství vodních nádrží, která vodu pomohou udržet v krajině. Ve městech mohou být takové plány obtížnější s ohledem na městskou zástavbu. Je však možno nalézt cesty, kdy se město i příroda organicky propojí a budou ze sebe navzájem profitovat. Ukázkovou praxí je podle mě zdařilá revitalizace drobného vodního toku v Chrudimi, která se stala přirozenou součástí města. Řeka se dostává blíže k lidem, není jen betonovým kanálem, ale stává se příjemným prostředím pro volné chvíle a odpočinek.

V Hradci Králové se přímo vybízí obdobně přistoupit k Piletickému potoku. V současné době se pracuje na druhé fázi studie, která možnou revitalizaci potoka propojuje s urbanistickým návrhem. Severní zóna, ve kterém se Piletický potok nachází, je jedním z posledních pozemků města vhodných k bytové výstavbě, např. k cenově dostupnému bydlení podporovanému městem. Jsem přesvědčen, že její navázání na revitalizaci Piletického potoka a zvažovaného zeleného klínu podél řeky Labe mezi částmi Věkoše a Plácky, by Hradci mohlo přinést krásný prostor. Navíc by tento projekt mohl přispět k důležitému ochlazování města a zadržování vody, či by se navázalo na Gočárův plán výstavby, který počítal se střídáním obytných čtvrtí se zelenými plochami. Pevně věřím a velmi rád pomohu k tomu, aby tento plán byl dotažen do úspěšného konce.

Zdroj: Foto

Zdařilá revitalizace ramene drobného vodního toku v Chrudimi

Město však potřebuje systematické řešení. Hradec má naštěstí výhodu v tom, že se rozkládá v cípu dvou řek a jak již bylo řečeno, předchůdci nám jej zanechali se skvělým architektonickým plánem střídání zástavby a zeleně. Připočteme-li k tomu, že za posledních 60 let se naše země oteplila o 2°C a stále se otepluje, musíme začít konat. Je třeba vypracovat systematický a komplexní plán adaptace na klimatickou změnu pro Hradec. Jde o tzv. zeleno-modro-šedou infrastrukturu.

Zelené louky a výsadba ve městě

Zelená symbolizuje vegetační střechy a fasády a zeleň ve veřejných prostorech. Jsem rád, že u nás Technické služby mozaikové a střídavé sečení společně s výsadbou květnatých luk zkouší v okrajových částech města. Byl bych rád, aby se takový přístup stal v Hradci pravidlem. Barva modrá je symbolem zadržování a vsakování dešťové vody, vytváření jezírek a již zmíněných revitalizací městských toků. A konečně třetí barva, a sice šeda je symbolem podpory zateplení budov, vytváření stinných míst apod.

Zelené vnitrobloky a zelené střechy

Velký prostor pro užší spolupráci s občany při boji proti klimatickým změnám a podpoře ochlazování města je podpora zelených vnitrobloků. Vnitrobloky sice nejsou většině obyvatelů města přímo dostupné, ale tvoří velkou část městské plochy, a proto je potřeba o ně pečovat. A není to pouze funkce ochlazovací, ve vnitrobloku mohou vzniknout komunitní zahrady, kam mohou lidé bez vlastního pozemku chodit pěstovat zeleninu a ovoce, a tím napomáhat k jejich rozvoji. Může to být také místo pro setkávání sousedů, kteří se již nemusejí pouze letmo potkávat na schodišti, ale skutečně se setkat. Senioři nebo rodiny by zde mohly trávit chvíle odpočinku i aktivní relaxace. Podpora místních komunit je pro každou společnost důležitá. Člověk, který žije s ostatními, podílí se na utváření svého okolí, je tolerantnější, ohleduplnější a pomáhá tvořit město a společnost 21. století.

Mrzí mě, když vidím, kolik vnitrobloků je v současnosti v Hradci v nedobrém stavu. O to víc si cením aktivit lidí, kteří se o jejich obnovu, a to navíc mnohdy ve svém volném čase, usilovně snaží. Sám se s tím ze své pozice zastupitele snažím něco udělat. Spolu s náměstkem primátora Martinem Hanouskem řešíme konkrétní vnitroblok u Ulrichova náměstí, za nějž již léta, bohužel zatím neúspěšně, bojují lidé z komise místní samosprávy. Je jenom ostudou města, že to, co je za hranicemi běžnou praxí a u nás se daří už např. v Brně i dalších městech, zůstává pouze na papíře a bez zájmu velké části vedení města.

Dobrou zprávou je naopak nová budova ČSOB v Hradci Králové, kde se plánuje skutečně funkční zelená střecha. Takové projekty je třeba do budoucna následovat.

Zdroj: Foto

Zelená střecha ČSOB v Hradci Králové

 Inspirace v jiných městech doma i v zahraničí

Jak již bylo řečeno, téma životního prostředí je velmi obsáhlé. Pokusil jsem se v krátkosti naznačit možné cesty řešení v našem městě a regionu a vypíchl také několik konkrétních příkladů. Věřím, že v této oblasti se budeme posouvat a zlepšovat. Pokud byste měli své nápady na řešení či nějaký komentář neváhejte mi napsat, rád to s Vámi proberu.

Zdroj: Foto

Zpracovatel: Jan Holásek