Český stavební holding enteria je seskupení menších a středních firem podnikajících ve všech oborech stavebnictví. Vzniklv roce 2008 a sídlí v Pardubicích. Dvě členské firmy realizovaly rekonstrukci krásné historické budovy, v níž se po necelých dvou letech rozsáhlých prací slavnostně otevřela pardubická radnice, kulturní památkový unikát z konce 19. století.

 „Pardubická radnice patří mezi naše nejvýznamnější stavby. Slavnostní otevření se povedlo a investor, město Pardubice, se toho zhostil s velkou parádou. Radnice je jednoznačně dominantou Pernštýnského náměstí a celého města, je to jedna z nejhezčích budov, jsme proto rádi, že jsme se mohli pochlubit, na čem jsme ve sdružení s firmou Marhold pracovali. Je to vždycky taková třešnička na dortu, ukázka toho, že se něco povedlo. Vždy je velmi příjemné se s investorem ohlédnout a zhodnotit stavbu, to k tomu jednoznačně patří,“ říká Martin Kvirenc, šéf společnosti Chládek a Tintěra Pardubice.

Na radnici od počátku roku 2018 proběhla kompletní kontrola a sanace dřevěných stropů a s tím související rekonstrukce podlah, ale také výměna oken, zastaralé elektroinstalace a oprava sociálních zařízení. V jižním křídle radnice byla vyměněna stávající okna za nové repliky historických špaletových oken. Repasována byla také velká část stávajících historických oken a dveřních křídel včetně zárubní.

Značná část rekonstrukce patřila restaurátorským pracím, které byly s ohledem na historickou hodnotu objektu prováděny pod dohledem pracovníků NPÚ a zahrnovaly různé stupně obnovy. Velké množství historických maleb na stěnách i stropech byla repasováno, část zafixována a uschována pro další generace. Po kontrole původních podlahových ploch na chodbách z ručně vyráběné historické dlažby, byly ucelené plochy zachovány a zbylé plochy položeny z nových replik historické dlažby. Opraveny a restaurovány byly kamenné stupně hlavního schodiště včetně obnovy balustrády. Dále byla provedena revitalizace a statické zajištění fasády ve dvoře.

Rekonstrukce novorenesanční budovy pardubické radnice za 93 milionů korun byla rozdělena do dvou etap a vrátila historické části budovy do původního stavu dle dochované dokumentace a restaurátorských průzkumů.

V rámci dne otevřených dveří je dnes připravený program také pro veřejnost, aby se lidé podívali i do míst, kam se běžně nedostanou.

ODHALENÁ PŘEKVAPENÍ

Původně měla rekonstrukce spočívat především ve výměně stropních trámů a v opravě stávajících dřevěných stropů. „Na Pernštýnském náměstí je velké množství dřevěných budov, zároveň je zde ale také dlouhodobý problém s dřevomorkou a v rámci původních historických průzkumů se zjistilo, že je nutné trámy obnovit. Když jsme začali rozkrývat nášlapné vrstvy – podlahy, parkety, koberce, abychom se k dřevěným trámům vůbec dostali, zjistili jsme, že napadení dřevomorkou je zhruba pětkrát horší, než se předpokládalo. S výměnou stropních trámů souvisely také nové nášlapné vrstvy, jako jsou parkety, dlažby, koberce, opravovaly se omítky a podobně,“ popisuje Martin Dvořák, náměstek ředitele divize pozemních staveb Chládek a Tintěra, Pardubice a pokračuje: „Budova radnice disponuje v chodbách a společenských prostorech historickou dlažbou, kterou jsme také restaurovali. Řada dlaždiček byla za léta používání poškozených, vzor na nich už pořádně nebyl vidět, v horším případě byly propadlé nebo polámané. Zhruba třetinu bylo nutné vyměnit.“ A že to nebyla jen tak ledajaká výměna. Tyto konkrétní dlaždičky u nás umí vyrobit pouze jedna firma. Je to kompletně ruční práce. Na každou dlaždičku, na každý vzor, je forma, do které se sype různě barevný písek. „Představte si to tak, že sedí paní, má formu a před sebou podle počtu barev také tolik písků. Do jednotlivých ornamentů ten konkrétní písek sype, když formu vytvoří podle původního vzoru, dlaždička míří do trouby. Stačí ale, aby se jí trochu hnula ruka a může začít znovu. Je to složitá práce, která vyžaduje trpělivost,“ zakončuje Martin Dvořák.

Kámen úrazu nastal, když se začala odkrývat bílá omítka. „Zjistili jsme, že se pod ní nachází původní malba a zdobné stropy, s čímž jsme nepočítali. Celá budova je plná historických maleb, které byly roky schované pod bílým nátěrem. Něco takového by ale byl hřích opět přemalovat. Na stropech tak můžete vidět obnovené malby,“ říká Jan Zavrtálek, ředitel divize pozemní stavby Chládek a Tintěra Pardubice a dodává: „Je za námi obrovský kus práce. Je to významná zakázka, veřejností hodně vnímaná a jsme rádi, že jsme na ní mohli pracovat, řadí se mezi naše referenční stavby. Ve sdružení jsme měli skvělé parťáky, firmu Marhold. Zároveň to bylo v mnoha věcech nové, spolupracovalo se s památkáři a v rámci jednoho staveniště jsme se museli naučit fungovat s cizí firmou, která prováděla restaurátorské práce, se vším jsme si ale dokázali poradit.“

HISTORIE RADNICE

Pardubická radnice je již čtvrtým sídlem městské rady v dlouhé historii města a byla postaven v letech 1892 až 1894 na místě bývalé radnice a dalších měšťanských domů na severní straně Pernštýnského náměstí a podle dobových dokumentů začala svému účelu sloužit 14. října 1894, zastupitelstvo se v nové zasedací síni poprvé sešlo v březnu následujících roku. Tehdy v radničním komplexu sídlil nejen obecní úřad, ale také okresní soud, knihovna, berní úřad, spořitelna a restaurace U bílého beránka a hudební škola. Stavba nového sídla byla největším zásahem do původního raně novověkého jádra města a vznikla podle návrhu architekta Jana Wejrycha jako novorenesanční radniční komplex, který je dominantou Pernštýnského náměstí. Čtyřkřídlá dvoupatrová budova je situována hlavním průčelím do středu severní fronty náměstí, průčelí zadního traktu je pak obráceno do Wernerova nábřeží.

Reprezentativní jižní křídlo radnice tvoří stavba se dvěma věžemi dělící průčelí budovy na tři části. Štít zdobí městský znak a tepaná socha rytíře – strážce města, zhotovená před více než sto lety podle náhrobku bývalého majitele pardubického panství Vojtěcha z Pernštejna, sochařem a medailérem Antonínem Poppem. Profesor Popp navrhl také reliéfy měšťana, šlechtičny, řemeslníka a měšťanky na věže radnice a medailony osmi českých panovníků pro průčelí nad okny prvního patra. Mimo to průčelí radnice zdobí bohatá sgrafita, doplněná ve druhém patře mezi okny čtyřmi alegorie občanských cností – nezištnosti, přímosti, poctivosti a svornosti – od Karla Klusáčka. Zadní trakt radnice, směřující do Vernerova nábřeží, je vyzdoben sgrafity, mezi nimiž dominují ta zhotovená podle návrhu Mikoláše Alše. Představují tanec, recitaci, hudbu a kultus města Pardubic.

Reprezentativnost interiérů jižního křídla dokládá již samotný vstupní prostor a schodiště za ním, na něž navazují ve všech třech podlažích chodby s klenutými stropy a bohatou výzdobou, vedoucí ke kancelářím i sálům. V původním historickém sále se zachovalo dřevěné obložení i nádherný kazetový strop, autorem tamních nástěnných alegorických obrazů je Karel Klusáček. Zdobný je také Společenský sál s balkonem ve východním křídle radnice, jehož strop je zdoben polychromovanými štukovými dekoracemi a malbami.

 

 

SPOKOJENÝ INVESTOR

Jednotlivé práce na radnici chválí také samotný investor akce. Primátor Pardubic Martin Charvát uvedl: „Musím říct, že pardubická enteria si to se svými partnery vzala opravdu za své a na to, co tady odvedla, musí být patřičně hrdá. I já jsem hrdý na to, jak se s tím popasovala. Před její prací je třeba smeknout klobouk. Byla to velice náročná rekonstrukce se spoustou komplikovaných fází. Počínaje havarijním stavem stropních konstrukcí, přes elektřinu a konče dodatečnými požadavky památkářů. Vše nakonec dopadlo ke spokojenosti všech. A jsem moc rád, že se na rekonstrukci podílela regionální firma, která tak dokázala, že v Pardubicích máme opravdu šikovné řemeslníky.“

VÝROBNÍ SPOLUPRÁCE JE ZÁKLADNÍ STRATEGIE

„Na rekonstrukci radnice spolupracovaly ve sdružení naše dvě firmy, Chládek a Tintěra Pardubice a Marhold. Výrobní spolupráce firem v rámci skupiny je základním pilířem holdingové strategie,“ popisuje Martin Havelka, předseda představenstva enteria a.s. Díky podobným projektům je vidět synergie menších firem a produktů, což dokazuje, že fungování v enterii není pouze o realizaci staveb, ale také o komunikaci. Přestože holding nezastírá, že práce, kterou nabízí, je dřina, podmínky pro své zaměstnance se snaží neustále zlepšovat. „Do budoucna chceme personální politiku nastavit tak, aby byla co nejefektivnější ve vztahu firmy k pracovníkovi a opačně. Tento vztah má být vždy dobrovolný a vyvážený. Chceme, aby se u nás naši zaměstnanci cítili dobře, aby k práci měli vše, co potřebují,“ vysvětluje Martin Havelka.

 

Tereza Mrkvičková

https://www.enteria.cz/