Ostrava – Žáci či studenti jsou bráni  jako svobodné individuality, výchova vychází z jejich přirozených předpokladů, učitel je partnerem a jeho role je poněkud jiná než v klasických školách. Je chápána  jako  proces probíhající s respektováním určitých zákonitostí, ale zcela individuálním způsobem. Známkování je spojeno se slovním hodnocením, motivace k učení má vycházet ze zájmu o probírané téma. 

Tak by se dalo stručně shrnout pojetí výuky ve waldorfských školách, jejichž historie u nás je stará necelé tři desítky let, zatímco ve světě slaví letos stoleté jubileum. Kromě mateřských a základních škol existují i lycea, jediným svého druhu na Moravě je Střední odborná škola waldorfská, Ostrava. Sídlí v Porubě,  je  příspěvkovou organizací zřízenou Moravskoslezským krajem, má patnáctiletou historii a od jejího vzniku je v jejím čele Břetislav Kožušník.

„Naši žáci se rozhodují až ve 2. ročníku, zda se zaměří na humanitní nebo technické vzdělávání a jde o jejich vědomou volbu. Jsme otevřeni všem zájemcům, není podmínkou, aby absolvovali waldnorfskou základní školu. Humanitní specializace připravuje žáka pro další studium humanitního zaměření především na filozofických, pedagogických a sociálně zaměřených fakultách vysokých škol. Během studia si u nás osvojí vědomosti a dovednosti z oblasti psychologie, pedagogiky, sociální práce a hudební, dramatické, estetické a výtvarné výchovy. Získají tak konkrétní představu o náročnosti studia těchto předmětů na vysokých školách,“ říká ředitel školy Břetislav Kožušník.  „Technická specializace se opírá o osvojení znalostí z oblasti technického kreslení, deskriptivní geometrie, aplikované matematiky, fyziky a informačních technologií a studenty připravuje pro další studium na vysokých školách především technického zaměření, zejména v oblasti strojírenství či architektury,“ doplňuje informaci o studijních zaměřeních školy.

Základním rysem waldorfské pedagogiky je snaha o rozvoj člověka v jeho celistvosti  a pojetí vzdělávání ve škole tedy vychází z potřeb osobnostního rozvoje. Vyučované předměty tak nejsou cílem, ale prostředkem ke komplexnímu rozvoji osobnosti mladého člověka. „Organizace výuky podporuje tvořivost, iniciativu, aktivitu, spolupráci a rozvíjení sociálních vztahů. Nejde nám o to, aby žáci zvládli kvantum informací, které brzy zapomenou, ale o porozumění. Přispívá k tomu epochové vyučování, takže v dopoledním rozvrhu je například po dobu 3 týdnů český jazyk, matematika, dějepis nebo chemie. Žáci tak lépe pochopí všechny souvislosti učiva, jsou připravenější na vysokoškolské studium, kam se hlásí 95 procent našich žáků,“ připomíná Břetislav Kožušník.

Mohou se opřít také o mezinárodní zkušenosti, Střední odborná škola waldorfská spolupracuje s řadou stejně zaměřených škol v Evropě a Břetislav Kožušník je členem Evropské rady waldorfských škol, probíhají výměnné studijní pobyty v rámci projektu Erasmus+, aktuálně škola spolupracuje s waldorfskou školou v Helsinkách.

Přestože učitelé se vyznačují vstřícným jednáním, jsou pro žáky spíše partnery, podněcují je ke kladení otázek, diskusím, vzájemné výměně zkušeností a ke kritickému myšlení, bylo by omylem myslet si, že ve škole neplatí určitá pravidla a že je žákům vše dovoleno. „Chceme, aby z nich byly osobnosti, vedeme je k samostatné práci, ale jsou i takoví, kteří nad sebou potřebují onen pomyslný bič. Ten u nás není, a proto ze školy musí odejít. To je však výjimka, častější případ je, že žáci, kteří byli uzavření, měli potíže s adaptací v kolektivu, se u nás otevřou a mohou se plně realizovat,“ dodává Břetislav Kožušník.

Waldorfské školy v českém školském systému rozhodně přispívají k pluralitě vzdělávací nabídky a poskytují výraznou pedagogickou alternativu k tradiční výuce.