Ať v tom máme jasno hned od začátku, pojďme se podívat, co vše do kontejnerů na sklo patří. Třídíme sem lahve od vína, od sirupů, rozbité nebo nevratné lahve od piva, zavařovací sklenice nebo rozbité skleničky. Do kontejneru na sklo patří i okenní tabule, ale pozor – byť je toto sklo čiré, patří okenní tabule do zeleného kontejneru na barevné sklo. Naopak do kontejnerů na sklo nesmí porcelán nebo keramika, varné sklo, pozlacené sklo, zrcadla, ani plexisklo. Tato pravidla již většina z nás ovládá na jedničku. Přesto jsme ale podle statistik v třídění skla až přespříliš opatrní – zejména nevymyté sklenice od kečupů, od dětských příkrmů nebo omáček často chybně vyhazujeme kvůli znečištění od zbytků potravin do popelnice na směsný odpad – z jedné domácnosti to bývá za rok až 13 kilogramů skla.  Tento unikátní „nesmrtelný materiál“ tak místo dalšího využití pošleme zbytečně na skládku, kde se změní v „nesmrtelný odpad“. A to je špatně! Pamatujme tedy především v kuchyni na to, že do kontejneru na sklo můžeme třídit i nevymyté sklenice od majonéz, kečupů či hořčice – důležité je, aby byly tyto obaly prázdné, původní obsah stačí vyškrábnout lžičkou, nemusíme je vymývat.

Do třídících nádob na sklo nepatří jen lahve od vína, ale také skleničky od zavařenin, majonéz nebo kávy. Nemusíte je ani vyplachovat, stačí jen pořádně vyškrábnout lžičkou nebo vyjíst – drobné znečištění nevadí.

Sklo je materiál známý tisíce let, znali ho už staří Egypťané. A nutno říct, že v mnoha ohledech je naprosto unikátní – třeba v tom, že je prakticky nesmrtelné. V přírodě vydrží tisíce let a nekonečno životů má i z hlediska recyklace. Lze jej recyklovat prakticky donekonečna, znovu a znovu. Můžeme tak významně šetřit primární zdroje surovin – dokáže nahradit až 65 % sklářských písků a uspořit obrovské množství energie. Stačí jen jediné - aby bylo možné použité sklo znovu využít, musíme ho řádně vytřídit.

Každoročně v ČR vytřídíme do zelených a bílých kontejnerů přes 127 tisíc tun skla. Z nich se vytříděné sklo sváží na třídící linky, kde se odstraní případné nežádoucí příměsi. Poté se nadrtí a střepy se pomocí dopravníků a vibračních sít dále dotřiďují. Nakonec se dočistí na požadovanou vysokou kvalitu pomocí optoelektrických čidel. Nečistoty jako jsou kamínky nebo kousky porcelánu či keramiky, by totiž mohly dramaticky zhoršit vlastnosti nových skleněných výrobků. Vždyť ve 100 kilogramech skleněných střepů pro sklárny může být maximálně 1 gram nečistot! Sklo se proto dotřiďuje jen na několika málo specializovaných linkách – v ČR je jich aktuálně šest.

Nejčastěji se z recyklovaného skla vyrábí lahve na minerálky a pivo. Z méně kvalitního odpadního skla se pak ve specializovaných továrnách vyrábí tepelné izolace – skelná vata a tak zvané pěnové sklo. To se používá jako izolační zásyp místo štěrku jako izolace pod základovou desku. Nadrcené sklo se může použít také jako přísada do speciálních betonů a brusných hmot.

Z méně kvalitního odpadního skla se vyrábí ve specializovaných továrnách tepelné izolace, např. skelná vata.