Žijeme ve společnosti, která si hraje na vítěze a poražené. Vzájemná dohoda se považuje za selhání, protože nikdo „nevyhrál“ a nezašlapal toho druhého do země. Zároveň ale víme, nebo přinejmenším tušíme, že takový přístup nemůže vlastně fungovat.

A podobně to je i s dřevostavbami a zděnými stavbami. Nejde o to, aby jedna varianta převálcovala tu druhou, ale naopak nám obě dávají možnost vybrat pro daný případ tu vhodnější, a dokonce je i vzájemně kombinovat. V dnešním pokračování seriálu o dřevostavbách se proto zamyslíme, zda mají stavby ze dřeva vůbec nějaká pozitiva a smysl.

Jaké jsou hlavní důvody pro výběr dřevostavby?

Stavby ze dřeva se nám často líbí a je nám v nich příjemně. Dřevo je spolu s kamenem nejlépe ověřeným a nejpoctivěji vyzkoušeným stavebním materiálem vůbec, už více než desítky tisíc let. I skalní odpůrci dřevostaveb si bez uzardění na zděný dům pořídí krov ze dřeva a jistě nepředpokládají, že jej bude třeba během životnosti domu několikrát měnit.

Ve stavbách ze dřeva bydlí lidé v těch nejbohatších a nejvyspělejších zemích světa. Včetně takových, kam se dřevo musí dovážet. V zemích, kde jsou dřevostavby více zastoupeny pak např. banky ani pojišťovny nedělají rozdíl mezi zděnou stavbou a dřevostavbou. V případě dřevostavby v záplavových oblastech budete mít pravděpodobně i výhodnější pojistku, protože dřevostavbu po zaplavení vodou je možné uvést opět do provozuschopného stavu výrazně rychleji, a také levněji než stavbu zděnou.

Dále neexistují žádné relevantní údaje, ze kterých by vyplývalo a které by prokazovaly, že dřevostavby jsou z hlediska možného požáru rizikovější než zděné stavby. Není výjimkou, že ocelové konstrukce se obkládají dřevem jako ochrana proti požáru!

Dřevostavbu lze obecně postavit rychleji a průběh stavby nebývá zatížen takovou mírou prachu a hluku jako u zděných staveb. Výrazně jednodušší a snazší je vlastní manipulace materiálem při stavbě a dřevostavbu tak lze, například v případě dostaveb a rekonstrukcí, realizovat výrazně efektivněji.

Podíl dřevostaveb na trhu celosvětově rychle roste. A stejně tak, na rozdíl od surovin, které jsou třeba na výrobu cihel, cementu, betonu či oceli, dorůstá i vlastní surovina – dřevo. Ve výčtu výhod bychom mohli  pokračovat.

Borová Lhota.

Ilustrační foto.                                            /Foto:PENATUS s.r.o.

Podle čeho by se měl investor se rozhodovat?

Asi tím nejdůležitějším je vlastní pocit a jakési vnitřní nastavení. Nemá smysl, aby si dřevostavbu pořizoval někdo, kdo k ní má odpor, nedůvěru a despekt. Často se ale setkávám s případy, že nejzarputilejší odpůrci s nimi vlastně nemají žádnou předchozí zkušenost. Dalším obvyklým případem je adept, kterému je varianta dřevostavby sympatická a třeba s ní má i předchozí zkušenost, ale okolí, také bez předchozí zkušenosti, ho od ní odrazuje. Je velmi důležité si uvědomit, co přesně od nového domu očekáváte.

Plně chápu, že pro laika může být rozhodování v dnešním uměle složitém a komplikovaném světě, zvláště u takové investice, jako je stavba domu, velice obtížné. Doporučuji proto probrat vše s někým, komu věříte a kdo má s dřevostavbami potřebné zkušenosti, a to jak s návrhem a realizací, tak také s užíváním a bydlením v takové stavbě.

Jaká je cena dřevostaveb ve srovnání se zděnou stavbou?

Logická otázka, ale odpovídat na ní není věru jednoduché. Obecně bohužel už neplatí, že pořizovací cena dřevostavby je a priori nižší než cena stavby zděné. V českých podmínkách to vlastně neplatilo nikdy, ale na vysvětlení příčin a důvodů této skutečnosti bychom potřebovali mnohem více prostoru.

Stavba má ale obecně cen pět: 1) pořizovací, 2) provozní, 3) udržovací, 4) adaptační a 5) prodejní.

Všechny tyto ceny by měly být harmonicky vyvážené. Vnímáme-li tyto propočty a náklady ve vzájemných souvislostech, tak už si dřevostavba stojí velmi dobře.

I zde ale platí jakýsi „zákon zachování ceny“. Budeme-li se snažit na jedné z výše uvedených cen neúměrně ušetřit, budeme nuceni „úsporu“ doplatit později, většinou i v podstatně vyšší částce a v situacích, kdy to bude spíše nepříjemné. Ono ušetřit a neprodělat jsou dvě velice odlišné věci.

 A příští téma?

To bude do jisté míry záležet i na dotazech čtenářů ale mám zatím připraveno téma „Mýty kolem dřevostaveb“.

Na otázky odpovídá Ing. Martin Růžička, jednatel společnosti PENATUS s.r.o., e-mail: office@penatus.cz, tel.: 317 704 293.

 

PENATUS je na trhu od roku 1995, zabývá se především realizací ale také návrhy moderních dřevostaveb. www.penatus.cz