Co je to vlastně dřevostavba?

To není zrovna jednoduchá otázka. Pojem jako takový není vlastně nikde definován, takže si pod ním může každý představovat něco jiného. Má soukromá definice zní: „dřevostavbou budiž stavba nebo její část, pro jejíž konstrukci, zabezpečující přenos zatížení, celkovou prostorovou tuhost a integritu, je v převážné míře použito dřevo a materiály na jeho bázi.“

Takže třeba srub?

Ten je dle výše uvedené definice jakousi ryzí dřevostavbou. Sruby ale tvoří v rámci rodiny dřevostaveb zcela zanedbatelnou část. Asi nejvíce zastoupeny jsou tzv. fošnové rámové systémy, kde často není na první pohled poznat, že jde o dřevostavbu. Konstrukčních systémů v rámci dřevostaveb je ale celá řada a často se i vzájemně kombinují.

A lze kombinovat dřevostavbu s například zděnou stavbou?

Většinou ano. Často se to děje formou nástavby, vestavby či přístavby u novostaveb a mnohem častěji u rekonstrukcí nebo adaptací původní zděné stavby.

Jaké jsou výhody takového řešení?

To by bylo na delší povídání. Vždy záleží na konkrétním případu. Dovedu si představit i situaci, kdy to dokonce výhodné nebude. V řadě případů se ale takové řešení nakonec ukáže jako nejvýhodnější a ve většině případů je to určitě jedna z možností, nad kterou můžete uvažovat.

Ono vlastně ani nejde o to prosazovat za každou cenu stavby ze dřeva. Cílem by měla být především kvalitní stavba, kde za kvalitu můžeme považovat, mimo jiné, že se v ní prostě dobře cítíme, nízké provozní náklady, šetrnost vůči životnímu prostředí a vlastně také i proces jejího návrhu, vzniku, a následného provozu a údržby. Právě v rámci těchto kritérií umí dřevostavba poskytnout velice zajímavou nabídku. Pokud se podíváme do zahraničí, třeba do těch nejbohatších a nejvyspělejších zemích, zjistíme, že dřevostavby jsou tam  zastoupeny v podstatně větší míře  a to včetně staveb mnohem rozsáhlejších (administrativní, tovární budovy), než je tomu zatím u nás, a jejich podíl dále rychle roste.

Vy jako zástupce především realizační firmy jste zvyklý na řadu situací přímo „z terénu“. Je možné obrátit se na vás s konkrétním dotazem?

Ano, určitě. Jsem rád za tuto možnost prostřednictvím vašeho deníku a tohoto seriálu. Rád odpovím i na konkrétní dotazy vašich čtenářů, budu-li vědět. Možná z nich vystoupí určitá témata, kterým bude mít smysl věnovat se podrobněji a v širších souvislostech.

Máte nějaká konkrétní témata na mysli?

Za těch skoro 30 let v oboru se v podstatě setkávám s několika základními okruhy dotazů. Stavba obecně nebývá levnou záležitostí, a tak zcela pochopitelně je CENA jedním z těch základních. Dalším tématem je například životnost moderních dřevostaveb, odolnost proti požáru nebo proti povodním. Více informovaný čtenář se patrně už setkal i s tématem difúzně uzavřených a otevřených skladeb obvodové obálky. Dřevostavby mají také značný podíl v rámci pasivních domů. A nejen u dřevostavby, ale u moderní stavby obecně (podobně u moderní rekonstrukce) je hodně zásadní, jak ji budeme větrat, jak vytápět a jak ohřívat teplou vodu.

Témat je opravdu hodně a vzájemně spolu souvisí, jako ostatně vše, vždy a všude.

 Na otázky odpovídá Ing. Martin Růžička, jednatel společnosti PENATUS s.r.o., e-mail: office@penatus.cz, tel.: 317 704 293.

 

PENATUS je na trhu od roku 1995, zabývá se především realizací ale také návrhy moderních dřevostaveb. www.penatus.cz