SERIÁL DŘEVOSTAVBY
Dnešním článkem začíná 12 dílný seriál o dřevostavbách, které jsou v naší zemí čím dál oblíbenějším typem bydlení. Proto si jistě zaslouží i vaši pozornost. Celým seriálem vás bude provázet Ing. Martin Růžička, jednatel společnosti PENATUS s.r.o., který bude odpovídat na naše, a především vaše, dotazy. Náš první díl je věnován dřevostavbám obecně.
Co je to vlastně dřevostavba?
To není zrovna jednoduchá otázka. Pojem jako takový není vlastně nikde definován, takže si pod ním může každý představovat něco jiného. Má soukromá definice zní: „dřevostavbou budiž stavba nebo její část, pro jejíž konstrukci, zabezpečující přenos zatížení, celkovou prostorovou tuhost a integritu, je v převážné míře použito dřevo a materiály na jeho bázi.“
Takže třeba srub?
Ten je dle výše uvedené definice jakousi ryzí dřevostavbou. Sruby ale tvoří v rámci rodiny dřevostaveb zcela zanedbatelnou část. Asi nejvíce zastoupeny jsou tzv. fošnové rámové systémy, kde často není na první pohled poznat, že jde o dřevostavbu. Konstrukčních systémů v rámci dřevostaveb je ale celá řada a často se i vzájemně kombinují.
A lze kombinovat dřevostavbu s například zděnou stavbou?
Většinou ano. Často se to děje formou nástavby, vestavby či přístavby u novostaveb a mnohem častěji u rekonstrukcí nebo adaptací původní zděné stavby.
Jaké jsou výhody takového řešení?
To by bylo na delší povídání. Vždy záleží na konkrétním případu. Dovedu si představit i situaci, kdy to dokonce výhodné nebude. V řadě případů se ale takové řešení nakonec ukáže jako nejvýhodnější a ve většině případů je to určitě jedna z možností, nad kterou můžete uvažovat.
Ono vlastně ani nejde o to prosazovat za každou cenu stavby ze dřeva. Cílem by měla být především kvalitní stavba, kde za kvalitu můžeme považovat, mimo jiné, že se v ní prostě dobře cítíme, nízké provozní náklady, šetrnost vůči životnímu prostředí a vlastně také i proces jejího návrhu, vzniku, a následného provozu a údržby. Právě v rámci těchto kritérií umí dřevostavba poskytnout velice zajímavou nabídku. Pokud se podíváme do zahraničí, třeba do těch nejbohatších a nejvyspělejších zemích, zjistíme, že dřevostavby jsou tam zastoupeny v podstatně větší míře a to včetně staveb mnohem rozsáhlejších (administrativní, tovární budovy), než je tomu zatím u nás, a jejich podíl dále rychle roste.
Vy jako zástupce především realizační firmy jste zvyklý na řadu situací přímo „z terénu“. Je možné obrátit se na vás s konkrétním dotazem?
Ano, určitě. Jsem rád za tuto možnost prostřednictvím vašeho deníku a tohoto seriálu. Rád odpovím i na konkrétní dotazy vašich čtenářů, budu-li vědět. Možná z nich vystoupí určitá témata, kterým bude mít smysl věnovat se podrobněji a v širších souvislostech.
Máte nějaká konkrétní témata na mysli?
Za těch skoro 30 let v oboru se v podstatě setkávám s několika základními okruhy dotazů. Stavba obecně nebývá levnou záležitostí, a tak zcela pochopitelně je CENA jedním z těch základních. Dalším tématem je například životnost moderních dřevostaveb, odolnost proti požáru nebo proti povodním. Více informovaný čtenář se patrně už setkal i s tématem difúzně uzavřených a otevřených skladeb obvodové obálky. Dřevostavby mají také značný podíl v rámci pasivních domů. A nejen u dřevostavby, ale u moderní stavby obecně (podobně u moderní rekonstrukce) je hodně zásadní, jak ji budeme větrat, jak vytápět a jak ohřívat teplou vodu.
Témat je opravdu hodně a vzájemně spolu souvisí, jako ostatně vše, vždy a všude.
Na otázky odpovídá Ing. Martin Růžička, jednatel společnosti PENATUS s.r.o., e-mail: office@penatus.cz, tel.: 317 704 293.
PENATUS je na trhu od roku 1995, zabývá se především realizací ale také návrhy moderních dřevostaveb. www.penatus.cz