Po době útlumu výrazný rozkvět (80./90. léta)

 Oživení přinesly i dodávky nových vozidel Škoda 9 TrHT, přičemž s jedním z nich se v teplických ulicích můžete setkat dodnes, a to na nostalgické lince č. 111. První nově vybudovanou tratí v oblasti Trnovan byl krátký úsek od Městských sálů k železničnímu přejezdu v Zemské ulici, na kterém byl zahájen provoz v červnu 1984. Další trať na sebe nenechala dlouho čekat a již v březnu roku 1987 byl uveden do provozu úsek od Červeného kostela na smyčku Somet, která tak po necelých deseti letech nahradila v části trasy svou předchůdkyni k trnovanskému ČSAD. Ještě tentýž rok, poslední srpnový den, se podařilo zahájit provoz na nové trati z Trnovan přes Lunu na točnu Anger. Touto tratí dostala centrální část Trnovan svoji finální trolejovou síť až do dnešních dní. Roky 1988 a 1989 byly ve znamení velkých investic do dobudování stávajících trolejbusových tratí o manipulační smyčky, nové stopy pro případné mimořádnosti nebo pohotovostní stavy, díky čemuž se výrazně zvýšila flexibilita celé trolejbusové sítě. Zajímavostí jistě je, že od roku 1962, respektive výstavby tratě do Novosedlic, do roku 1989 byla trolejová stopa pro vjezd do vozovny odpojena od ostatní sítě a řidiči tak byli nuceni při zátahu do vozovny sběrače trolejbusu ručně přendavat na nepřipojenou stopu. Ještě v červenci roku 1989 byla do provozu uvedena trať z ulice Pražská do sídliště Prosetice. 

Zajímavý projekt, který se však nepodařilo realizovat z důvodu nemožnosti odstranění souběhu trolejbusů s autobusy, se rýsoval mezi Šanovem I a Panoramou. Trolejbusová trať měla být vedena nynější ulicí Pod Doubravkou, ale vzhledem k uvedenému problému byl upřednostněn projekt dostavby trolejbusové tratě ze smyčky Somet na konečnou Šanov II. Tato trať byla zprovozněna v dubnu 1990, plnohodnotný provoz však započal až od července téhož roku. Po dostavbě první části vnitroměstského obchvatu po ulicích Na Hrázi, Jateční a Libušina v roce 1991, byla ve stejné trase vybudována i trolejbusová trať, která dodnes slouží zejména jako záloha pro případy uzavírek páteřní řetenické trasy po Alejní a Duchcovské ulici.

V roce 1992 byla tehdejším dopravním podnikem zpracována koncepce rozvoje trolejbusové dopravy v Teplicích, ze které vzešlo 7 zásadních trolejbusových tratí, které bylo vhodné dobudovat pro celistvost celé sítě a zejména pro kvalitní obsluhu území města tímto ekologickým dopravním prostředkem. Město Teplice zažádalo o finanční podporu na výstavbu Státní fond životního prostředí a se svou žádostí uspělo, díky čemuž se podařilo vybudovat 6 ze 7 připravovaných projektů. V letech 1993 a 1994 byl přerušen provoz trolejbusů do Šanova I z důvodu špatného technického stavu tratě. Byť ze začátku visel nad modernizací tratě otazník, nakonec se modernizace této tratě podařila realizovat a trolejbusy tak zajíždějí do samého lázeňského centra Teplic dodnes. V návaznosti na finanční podporu se v roce 1995 podařilo zahájit výstavbu trolejbusové tratě přes Třešňovku a Bílou cestu na Novou Ves. Tato trať byla uvedena do provozu v lednu 1996 a měla být v oblasti sídliště Nová Ves ještě výrazně rozšířena, ale vzhledem k zastavení další výstavby samotného sídliště nedošlo ke stavbě ani trolejbusové tratě. Rok 1997 poté přinesl prozatím poslední rozšíření trolejbusové sítě, a to o úseky ze Šanova II na točnu Panorama (leden 1997) a o rychlé spojení sídliště Panorama s centrem města ulicemi Heydukova a Jankovcova, okolo plavecké haly.  Jediným výrazným černým momentem 90. let minulého století pro teplické trolejbusy bylo zastavení provozu trolejbusů do Novosedlic na konci roku 1995 a samotné snesení této tratě v roce 1998.

Teplické trolejbusy v následujících letech čekala další tvrdá zkouška. Jaká, to se dozvíte již příští pondělí v Teplickém deníku.

 http://www.mobilita-teplice.cz/