Založení pivovaru

V roce 1869 žilo v Plzni, třetím největším městě v českých zemích asi 25 000 obyvatel. Díky technickým novinkám, českým, německým i židovským průmyslníkům prožívalo město obrovský rozvoj. Velký význam mělo postavení železniční tratě, která spojila Plzeň s Prahou, později také s Vídní a dalšími městy. To přineslo možnost prodávat výrobky daleko za hranice města a také snadný a rychlý dovoz potřebných surovin.

Jedním z rychle rostoucích úspěšných podniků, jehož výrobky se začaly prosazovat i za hranicemi rakousko-uherského mocnářství, byl v roce 1842 založený Měšťanský pivovar, dnes Plzeňský Prazdroj. Toho si samozřejmě byli velmi dobře vědomi další plzeňští podnikatelé, kteří se věhlasu plzeňského piva rozhodli využít. 

A tak se počátkem roku 1869 sešlo v hostinci U císaře rakouského dvacet zámožných podnikatelů, aby se dohodli na stavbě nového pivovaru. V čele stál Adolf Hýra, spolumajitel parního mlýna, mezi přítomnými byli také průmyslník Emil Škoda, stavitel Martin Stelzer nebo brněnský bankéř František Eckert. Dne 25. června 1869 pak došlo
k samotnému založení pivovaru. Za necelé dva roky už z pivovaru zaváželi pivo do hospod.  Na svou dobu velká kapacita nového pivovaru – 40 tisíc hektolitrů – odpovídala ambicím a plánům zakladatelů. Ukázalo se, že jejich očekávání byla opodstatněná - vždyť již koncem 19. století dosáhl pivovar výstav téměř 300 tisíc hektolitrů za rok. 

Pohled na pivovar 1975

Pohled na pivovar 

Kaiserquell a Gambrinus

Kvality a rostoucí obliby piva z 1. plzeňského akciového pivovaru si za nedlouho všímali i v zahraničí. Na konci
19. století mířilo mimo české země téměř 80 % piva 1. plzeňského akciového pivovaru. V roce 1907 se o něm pochvalně vyjádřil i sám císař František Josef I. Toho plzeňští šikovně využili a nechali si s jeho souhlasem zaregistrovat obchodní značku Kaiserquell, v překladu „Císařský zdroj“. Rozvoj pivovaru byl však přerušen světovou válkou, která byla těžkou zkouškou pro všechny oblasti života. Rozpad mocnářství a vznik Československa byl podnětem pro mnoho změn. Do pivovaru přišel český sládek Josef Brych z Českých Budějovic, čeština se stále více prosazovala i jako úřední jazyk a bylo potřeba změnit i název piva. Kaiserquell už byl neaktuální, a tak si pivovarští 23. 7. 1919 zaregistrovali značku Plzeňský Gambrinus, která se později stala jedním z pilířů české pivní kultury. 
Etiketa Gambrinus 1920

Etiketa Gambrinus 1920

2. světová válka

Pivo se za obtížných podmínek vařilo v pivovaru Gambrinus i za války. Počátkem roku 1945 byla dokonce pro nedostatek surovin zastavena výroba v desítkách pivovarů Čech a Moravy. Mezi nimi měl být i Gambrinus, ale protože by nebylo zajištěno zásobování Škodovky pivem, bylo toto rozhodnutí dodatečně zrušeno. Mezi nejtěžší okamžiky historie pivovaru se zapsalo brzké ráno 17. dubna 1945. Toho dne došlo k velmi prudkému náletu na Plzeň, při němž byly asi 80 bombami vážně poškozeny téměř všechny výrobní budovy pivovaru Gambrinus

Gambrinus povstal z popela

Gambrinus tehdy musel zastavit výrobu a ozývaly se hlasy, že je zbytečné zničený pivovar obnovovat. Tehdejší ředitel František Hlaváček spolu se všemi pracovníky však zastávali stanovisko, že Gambrinus má své hospodářské odůvodnění a že je proto nutno jej zachránit. Tento názor nakonec naštěstí převládl, a tak díky společnému úsilí zaměstnanců, účinné pomoci Prazdroje, montérů ze Škodových závodů a řady plzeňských řemeslníků se již na konci roku 1945 v pivovaru Gambrinus opět vařilo.
Gambrinus po bombardování

Pivovar po bombardování

Přijďte s námi oslavit 150. narozeniny pivovaru Gambrinus

Oslavy propuknou v Plzni na náměstí Republiky a v jeho okolí již v pátek 21. 6. v 16.00 a budou pokračovat až do pozdního večera
v sobotu 22. června.

Zkušení mistři výčepní Vám budou po celou dobu čepovat především novou Nepasterizovanou Gambrinus 11 od našich sládků a ochutnávat můžete vybraná jídla nejlepších plzeňských restaurací. 
Více o programu se dozvíte na www.gambrinus.cz/gambrinusden