Naštěstí to tak hrozné není, protože exaktní vědecká zjištění říkají, že skutečný počet alergiků se v populaci pohybuje v nízkých jednotkách procent. Ty zbývající případy jdou jednak na vrub mylné samodiagnostiky a pak také tzv. intolerancí určité složky potravy, kdy tělu chybí specifické „nástroje“ důležité k jejímu správnému zpracování. Notoricky známý je příklad neschopnosti trávit mléko u některých dospělých (platí pro lidi i psy), která se projevuje průjmy. Příčinou je nedostatek enzymu, který umožňuje štěpení mléčného cukru. Pokud ale stejná osoba nebo zvíře sní jogurt, kde se o rozštěpení mléčného cukru postaraly mikroorganismy, průjem se nekoná. Tzn., že v případě intolerance může i pouhá změna způsobu zpracování problematické suroviny znamenat pomoc a zlepšení stavu a není nezbytně nutné ji absolutně vyřazovat z jídelníčku. V mnoha případech lze takto vysvětlit např. pozitivní výsledky při přechodu na BARF. Naproti tomu, je-li určitá surovina prokazatelným alergenem, je jedinou   možností nápravy  trvale ji odstranit z jídelníčku. A tady ani přechod na BARF nepomůže. Laicky se dá říci, že projevy intolerance jsou patrné už při prvním kontaktu s problematickou surovinou, zatímco k vytvoření alergie je potřeba kontakt delší a opakovaný. V posledních letech je také jako další příčina potravních intolerancí zmiňován i vyšší obsah biogenních aminů v levných komerčních krmivech. Často je uváděn histamin ve zvýšených hladinách v krmivech s vysokým obsahem rybích surovin nízké kvality. Ale i ostatní živočišné suroviny mohou být zdrojem dalších biogenních aminů – putrescinu, kadáverinu, tyraminu, sperminu a spermidinu, pokud při jejich výrobě je zpracovávána závadná surovina v určité fázi mikrobiálního rozkladu. Jejich zvýšená přítomnost v krmivu pak může u jednotlivých zvířat snižovat prahovou úroveň pro působení alergenů.

Jak vypadají následky alergických reakcí, si dokážeme snadno představit: vypadávání srsti; změny na kůži – zarudlá místa, puchýřky, svědění; výtoky z očí; záněty uší a v případě potravních alergií i trávicí problémy, zvracení a průjem. Co je ale na jejich začátku? A jak je možné, že krmivo, které pes dlouhou dobu akceptoval, najednou způsobuje problémy? U potravních alergií se jedná o neadekvátní reakci imunitního systému na běžně se vyskytující bílkovinné molekuly obsažené ve stravě, které tělo znenadání začne považovat za nebezpečné a začne se jim bránit. Nutno říci, že s přijímanou potravou se do trávicího systému může běžně dostávat celá řada nebezpečných látek i mikroorganismů a tělo proto má připravenou řadu obranných mechanismů a bariér. Tenké střevo, kde dochází ke vstřebávání většiny živin z potravy, je zároveň místem, kde je riziko střetu vnějšího světa a vnitřního prostředí těla nejintenzivnější. Proto je také někdy nazýváno největším imunitním orgánem těla. Za normálního stavu je nemyslitelné, aby jakákoliv bílkovinná molekula prošla přes střevní stěnu. Musí být nejprve rozložena na prvočinitele – aminokyseliny a teprve ty jsou vstřebávány a mohou projít přes střevní stěnu až do krve. Je to podobné, jako když máme sítě na oknech, aby nás chránily před komáry. Dokud je síť neporušená, nemá komár šanci dostat se dovnitř, protože je příliš veliký. Ale jakmile je v síti díra, je zle. Ve výjimečných případech, jakým je třeba zánět tenkého střeva, se může stát, že ve střevní stěně se mohou vytvořit podobné „díry“. Pokud zánět trvá dost dlouho a díra se zvětší tak, že jí projde celá molekula bílkoviny, je zle. Je to velké zjednodušení, protože alergie jsou onemocnění, která ovlivňuje celá řada faktorů. V každém případě je problém vždy na straně konkrétního jedince, ne na straně určité suroviny. Proto je také málo pravděpodobné, že se objeví alergie na krmivo, které pes nikdy nejedl.

Jedinci postižení alergií musí alergen trvale vyloučit ze své stravy, a naštěstí jsou jim na trhu s krmivy nabízeny tzv.  nízkoalergenní krmiva. Jejich charakteristikou by mělo být, že obsahují redukovaný počet relativně málo používaných zdrojů bílkovin v přiměřeném množství a s vysokou stravitelností.  Je ale dobré mít na paměti, že se v žádném případě nejedná o zázračný všelék všech problémů pro každého. Tyto hypoalergenní diety nelze přeceňovat. Krmivo, které je pro někoho hypoalergenní, může u jiného zvířete alergie vyvolávat a naopak. Základem úspěchu je vědět, co alergii způsobuje a tomu se při nákupu krmiva vyhnout. Jednoznačné potvrzení alergenu představuje běh na dlouhou trať, která vede přes používání eliminačních diet a vyžaduje zodpovědnost a součinnost majitele zvířete.

Podle pozitivních ohlasů našich zákazníků z veterinárních ordinací víme, že často jsou jako eliminační diety úspěšně používána naše krmiva s králičím nebo jehněčím masem. Proto Nativia rozšířila své portfolio hypoalergenních výrobků o dvě nová krmiva na bázi jehněčího masa a nabízíme tak možnost krmit jinak také zákazníkům s nejmladšími kategoriemi psů – pro ně je určen výrobek Lamb/Rice Puppy.  Výrobek Lamb/Rice Adult Maxi bude oslovovat majitele největších kategorií psů. Výhodou našich jehněčích receptur je jejich záměrně jednoduché složení (kostru tvoří jedna rostlinná a dvě živočišné suroviny) s pro nás charakteristickým vysokým podílem bílkovin živočišného původu. Použití rýže v potravinářské jakosti a dalších kvalitních vstupních surovin zaručuje vysokou stravitelnost . Jednoznačným benefitem právě v kategorii hypoalergenních krmiv je srozumitelná deklarace složení krmiva s procentickým vyjádřením o zastoupení jednotlivých surovin. To každému majiteli psa s citlivým zažíváním umožní zjistit, z čeho je krmivo skutečně vyrobeno a zodpovědně se tak vyhnout případným problematickým surovinám. Všechna krmiva obsahují tzv. kloubní výživu a za zmínku stojí i použití extraktu ze semen ostropestřce mariánského na podporu správného fungování jater.

Pohodové léto Vám za tým Nativia přeje
Ing. Jan Jirásek

www.nativia-pet.cz