Pavel Svoboda (KDU-ČSL)
Europoslanec, předseda právního výboru Evropského parlamentu. Povedlo se mu prosadit mimo jiné např. nařízení o celoevropském satelitním a kabelovém vysílání, ochranu dětí v rámci mezinárodních únosů z rozvedených manželství, podporu českých zemědělců při prosazení české vize společné zemědělské politiky. Zapojil se také do boje za odstranění dvojí kvality potravin.
Výrazně přispěl k pozitivnímu vnímání České republiky v EU tím, že byl 2x po sobě zvolen za předsedu právního výboru, jednoho z nejvýznamnějších výborů Evropského parlamentu. To se zatím žádnému Čechovi doposud nepodařilo.
Podle uznávaného portálu Politico je jedním ze 40 nejvlivnějších europoslanců. Povoláním právník, vysokoškolský učitel, docent práva EU, dříve velvyslanec, náměstek ministra zahraničí, ministr, předseda Legislativní rady vlády.

Bezpečnost je hlavním důvodem, proč po válce vznikaly dohody o spolupráci mezi evropskými státy, které se transformovaly do pevné struktury; ta nese od roku 1993 název Evropská unie a sdružuje osmadvacet států. Cíle bylo dosaženo, na území členských států EU je více než sedmdesát let mír, což je nejdéle v celé historii lidstva. Mír je zároveň základem prosperity a blahobytu, který si v současné době Evropa užívá.

Protože se v Evropě nebojuje, mohlo by se zdát, že otázka bezpečnosti je vyřešena. Současnost ale přináší i jiné bezpečnostní hrozby než jen konvenční válku tak, jak ji známe z minulosti.

V souvislosti s bezpečím se nejčastěji skloňuje takzvaná migrační krize. Nemluvíme o uprchlících, kteří utíkají před válkou ve své vlastní zemi, těm by měla Evropa nabídnout pomocnou ruku. Ohrožení s sebou ale přináší příliv ekonomických migrantů, mezi kterými se mohou skrývat potenciální teroristé. Řešení migrační krize je složité, ale existuje. Už delší dobu pracuje Evropská unie na konceptu inteligentních hranic, tedy hranic, které jsou chráněny za pomoci moderních technologií. Rozvojová politika byla zacílena na ty země, odkud ekonomičtí migranti přicházejí a efektivnější musí být i navracení neúspěšných žadatelů o azyl.


Dalším problémem jsou nepřátelské investice do strategické infrastruktury. Země, které mají odlišné ekonomické zájmy a zároveň v nich panují totalitní režimy, získávají přístup k informacím nebo systémům klíčovým pro bezpečí Evropy. Příkladem může být situace kolem společnosti Huawei nebo méně známý fakt, že řecký přístav Pireus koupili Číňané.

Pro demokracii v Evropě, která zajišťuje trvalý mír, se jako velmi nebezpečné ukazují dezinformační útoky; ty mají za úkol rozvrátit stávající stav a nastolit chaos. Nejpropracovanější systém dezinformačních kampaní přichází z Ruska nebo Íránu.

Bezpečnosti se týká i neschopnost bohaté Evropy řešit ozbrojené konflikty ve svém okolí (např. Sýrie); proto vzniká projekt evropské obranné spolupráce, který plně podporuji.

pro lepší Evropu

http://www.pavelsvoboda.com/

Zadavatel KDU-ČSL, zpracovatel Quo-SB, spol. s r.o.