„Tato částka se často redukuje na jediné číslo ‚cena vody‘, ale je důležité si uvědomit, že se jedná vlastně o platbu za dvě služby. Přivést vodu z nádrže nebo vrtu do úpravny, pak z ní vyrobit vodu pitnou, tu rozvést do statisíců objektů, z nich pak odvést odpadní vodu, vyčistit ji a vypustit zpět do přírodního koloběhu, to je náročný
a nákladný proces,“ vysvětluje generální ředitel Severočeské vodárenské společnosti (SVS) Bronislav Špičák.

 

SVS jako vlastník vodárenské infrastruktury a její provozní společnost SčVK se starají o téměř 13 000 kilometrů vodovodního a kanalizačního potrubí a více než 1 300 objektů, jako jsou úpravny vod, čistírny odpadních vod, vodojemy a podobně. Zásobují 1,1 milionu obyvatel na území desetiny rozlohy ČR.

 

Při stanovení vodného a stočného se SVS již od svého založení řídí těmito zásadami: dodržení sociální únosnosti, solidární cena na celém území působnosti společnosti, zodpovědný a transparentní přístup řádného hospodáře a pravdivé odrážení skutečných oprávněných nákladů daných podmínkami v regionu. „Navzdory rostoucím cenám stavebních prací, energií a lidské práce se nám daří držet ceny vodného a stočného pod hranicí sociální únosnosti, tedy pod 2 % z čistých příjmů domácností v regionu. Ve srovnání s tímto ukazatelem cena vody již několik let dokonce klesá,“ doplňuje předseda představenstva SVS Tomáš Indra.