V rámci výzkumu zaměřeného na finanční chování rozdělily OVB Allfinanz a Kantar TNS ekonomicky aktivní občany na čtyři generační skupiny, přičemž nejmladší věková skupina, 18–24 let, nese označení Generace Z. Z výzkumu vyplynulo, že třetina této generace nevyužívá žádný z finančních nástrojů. Vcelku pochopitelným důvodem je věk a nedostatek peněz, což je častější u žen a lidí s nižšími příjmy. Naproti tomu v celé populaci 18–60 let nevyužívá některý z investičních nebo spořicích produktů pětina obyvatel.

Se spořením pomáhají mladým lidem rodiče, když průměrná měsíční částka je 800 korun. Častěji spoří muži, lidé s vyšším vzděláním nebo vyšším příjmem, kteří také spoří vyšší částku, cca o 200–300 Kč, než ostatní. Zhruba stejný rozdíl ve výši spoření nalezneme mezi rodinami s jedním a se dvěma nebo více dětmi. Cílem spoření není obvykle jeden účel. Uspořené peníze by podle 79 % rodičů měly dětem zejména pomoci vstoupit do dospělosti. Druhým nejčastějším důvodem, který zmiňovala polovina rodičů, je pak financování vzdělání. „Většina rodičů si přeje, aby jejich dítě vystudovalo vysokou školu,“ říká k tomu oblastní ředitel OVB Allfinanz Tomáš Zach. „Je tedy potřeba počítat s dalšími výdaji. Například školné na soukromých vysokých školách se pohybuje od třiceti do padesáti tisíc korun ročně, v případě prestižní zahraniční univerzity se pohybujeme ještě o jeden řád výš,“ upozorňuje Tomáš Zach.

Jaké spořicí a investiční produkty tato mladá generace využívá nejčastěji? Jde o spořicí účet, který má sjednán 47 % mladých lidí, když ve 44 % jim ho založili právě rodiče. Stavební spoření má 44 % mladé generace a smlouvu jim sjednali v 75 % rodiče. Zároveň ale platí, že od 18. roku dítěte se spoření postupně utlumuje.

Výhled do budoucna, pokud jde o plánované finanční produkty, je dán budoucími potřebami. Generace Z častěji plánuje pořízení penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, životního pojištění a také pojištění automobilu.

Nicméně i přesto, že si momentálně spíše nespoří, mladí lidé plánují v penzi žít více z úspor a investic (72 % z nich) a méně se spoléhat na státní důchod (63 % z nich). V celé populaci deklaruje 66 % všech respondentů, že součástí financování jejich důchodu budou i vlastní investice, úspory a spoření. Se snižujícím se vzděláním se tento postoj obrací. „Své klienty upozorňuji na to, že nikdy není moc brzy na to, myslet na penzi,“ tvrdí Tomáš Zach. „V naprosto ideálním případě by si měli mladí lidé odkládat deset procent financí už od své první výplaty. Jednak si tím vypěstují spořicí návyk, ale hlavně budou zodpovědně připraveni na důchodový věk,“ vysvětluje, proč je důležité začít se spořením na penzi co nejdříve.