Proto spolupracuje s řadou škol. Vybírá si talentované studenty a učně, kteří zde absolvují praxe a brigády s možností následného zaměstnání. Studenti mají tedy jedinečnou možnost stát u zrodu významných staveb, jako jsou například hotel Antonie ve Frýdlantu, budova L Technické univerzity v Liberci nebo pavilon intenzivní medicíny (PIM) jablonecké nemocnice.

Kromě toho také společnost rozšiřuje své zázemí. Obohatí strojový park a uvažuje o vlastní obalovně. „To vše, abychom byli ještě více konkurenceschopní. Zastoupení také prošlo generační obměnou a díky dobře nastavené vnitřní spolupráci se nám podařilo vytvořit fungující a stabilní regionální firmu,“ říká ředitel Jan Syrůček, místní rodák, který vede liberecké zastoupení od roku 2015.

Metrostav podle stavbyvedoucího Ondřeje Matouška od roku 2008 ušel kus cesty. Zdvojnásobil obrat, a od bytové výstavby se dostal ke zdravotnickým objektům nebo budovám pro školství. Pochlubit se může třeba budovou L Technické univerzity, ZŠ Luštěnice a Hrádek nad Nisou, MŠ Hejnice, rekonstrukcí silnic v Desné a Zásadě, nebo výstavbou průmyslových hal pro společnosti Busch, Constellium či Würth. „V repertoáru máme i takové projekty jako je stavba hotelu Antonie ve Frýdlantu nebo statické zajištění stropů po havárii ve Střední škole řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou. Jak je vidět, pro náš rozšířený a stabilizovaný tým není žádná zakázka překážkou,“ uvádí Ondřej Matoušek, který pracuje na pozici stavbyvedoucího v libereckém zastoupení od roku 2008.

Jak již bylo zmíněno, pochlubit se může také stavbou pavilonu intenzivní medicíny jablonecké nemocnice. „Stavba PIM byla náročná, časově i realizačně. Přeložky vodovodu bylo nutné provést za plného provozu nemocnice, v první fázi našeho díla navíc probíhaly v okolních ulicích pokládky inženýrských sítí, což vyžadovalo každodenní koordinaci našeho přístupu na stavbu, protože uzavírky silnic se měnily ze dne na den. Vše ale bylo dobře promyšlené a nedošlo k žádným problémům,“ dodává Matoušek.

Průmyslová hala společnosti Busch v LiberciZdroj: Kateřina Raimová

Průmyslová hala společnosti Busch v Liberci

Ani teď firma nelení. Aktuálním projektem libereckého Metrostavu je rekonstrukce ulice V Aleji v Jablonci nad Nisou, kde probíhá rozšíření komunikace, vzniknou nové chodníky a parkovací plochy. Vytvoří se zde také vhodná místa pro výsadbu nových stromů, které v ulici historicky rostly. Přibudou zpomalovací prahy v křižovatkách, čímž se také zvýší bezpečnost této ulice.

Dalším důležitým projektem je stavba kruhového objezdu Ostrý roh taktéž v Jablonci, který změní nepřehlednou křižovatku v bezpečné místo. Dále Metrostav na konci května zahájil práce na rekonstrukci významné dopravní tepny regionu, silnice číslo II/268 z Mimoně na hranici Libereckého kraje.

Na svůj účet si připisuje i komplexní rekonstrukci budovy E Krajské nemocnice Liberec. Její součástí je i vestavba výtahu do všech podlaží a zřízení korza a odpočinkových prostor v areálu současné zahrady. Již proběhla rekonstrukce střechy včetně věžičky, byly sanovány stropy. Nevyužité původní podkroví je rekonstrukcí a přestavbou nově využito jako strojovna vzduchotechniky a zázemí pro personál.

 Hala firmy Würth u Mladé BoleslaviZdroj: Kateřina Raimová

 Hala firmy Würth u Mladé Boleslavi

Liberecký Metrostav také druhým rokem spolupracuje se Severočeskou vodárenskou společností (SVS), pro kterou provádí rekonstrukce stávajících vodovodních a kanalizačních sítí. V roce 2018 zahájilo liberecké zastoupení provoz střediska infrastruktury, pod které spadá i spolupráce na projektech pro SVS. Cílem je pracovat na projektech vlastními kapacitami tak, aby bylo krajské zastoupení schopno rychle reagovat v krátkém časovém úseku na potřeby investora.

Metrostav se snaží regionu prospět i jinak než realizací staveb. Dlouhodobě podporuje například Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou. Nezapomíná ani na sport. „Spolupracujeme s hokejovým klubem Bílí tygři Liberec, fotbalovým FK Jablonec, podporujeme i národní reprezentaci v Severské kombinaci,“ doplňuje aktivity libereckého Metrostavu Jan Syrůček a dodává: „Pomáhali jsme i v době nouzového stavu. Rádi jsme pomohli Krajské nemocnici Liberec a jednu z našich stavebních buněk jsme poskytli jako zázemí pro zdravotníky, kteří měli na starosti vstupní kontrolu pacientů. Další speciálně upravená buňka pak putovala i do nemocnice v Jablonci.“