Paní primářko, proč nemoc postihuje víc muže, než ženy? Je to způsobeno tím, že větší procento kuřáků tvoří muži?
Kouření je považováno za jeden z hlavních faktorů vzniku chronické obstrukční plicní nemoci, známé také pod zkratkou CHOPN. V Česku jí aktuálně trpí asi 8 procent obyvatel. U kuřáků nad 65 let trpí nemocí každý druhý. Historicky kouřili muži ve vyšší míře než ženy. Muži, zvláště v našem regionu, jsou také častěji vystaveni profesním škodlivinám. Ženy začaly v kouření cigaret i výskytu CHOPN dohánět muže později. Dnes už také víme, že jsou ženské plíce k vlivu kouření méně odolné a při stejné náloži cigaret vyvolají více příznaků nemoci.

Je kouření jediným rizikovým faktorem?
Kouření cigaret je rizikovým faktorem CHOPN asi ze 70 procent. Svoji roli v nemoci sehrává samozřejmě i pasivní kuřáctví, zvláště u dětí. Mezi rizikové faktory patří i kouření doutníků, marihuany, vodní dýmky. Dalšími neméně důležitými rizikovými faktory jsou zplodiny z dopravního provozu, spalování fosilních paliv a biomasy. Neméně důležitý je také vliv průmyslových exhalací a prašnosti zejména v profesním prostředí. Svoji roli ale sehrává například i vlhkost a plísně v domácnosti, časté infekce dýchacích cest, historie astmatu či tuberkulózy a také genetické faktory.

Takže to vlastně znamená, že nemoc může postihnout i nekuřáky. Co bychom tedy měli dělat, aby se nám chronická obstrukční plicní nemoc pokud možno úplně vyhnula?
Být informováni o rizikových faktorech a vyvarovat se jejich expozici. Nekouřit, mít dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a zdravou výživu s dostatkem vitaminů a antioxidantů, zmíním například svoji oblíbenou brokolici. V rámci zdravého způsobu stravování také radím omezit konzumaci přepálených tuků a uzenin.

CHOPN je nebezpečná také v tom, že řada lidí vůbec netuší, že je něco v nepořádku. Větší zadýchávání se přičítají třeba rostoucímu věku a na lékaře se obrací až ve chvíli, kdy doslova začnou „lapat po dechu“. Podle čeho by měl člověk usoudit, že je ten správný čas lékaře navštívit?
K návštěvě lékaře bychom se měli vydat, pokud jsme vystavováni výše zmíněným rizikovým faktorům víc než deset let. Myslete na to, že rizikovým faktorem může být i bydlení u rušné křižovatky. Samozřejmě, že kroky do ordinace plicního lékaře by měly vést i v případě dlouhodobého kašle, vykašlávání a zhoršující se dušnosti. Jednoduše, pokud vám začalo dělat problémy vyjít pár schodů, které jste donedávna bez potíží téměř vyběhli – něco je špatně a určitě by se na vás měl podívat odborník.

Asi jako u každé nemoci, platí i tady, že nejdůležitější je prevence. Jak vypadá takové preventivní vyšetření a kdo a jak často by ho měl podstupovat?
Chronická obstrukční plicní nemoc je léčitelná a lze zabránit jejímu dalšímu rozvoji, pokud se na ni přijde včas. Na preventivní vyšetření by měli chodit všichni kuřáci nad 35 let, kteří kouří víc než 10 let a vykouří denně 20 cigaret. Jednoduchým základním vyšetřením je spirometrie (vyšetření objemu plic a průchodnosti průdušek), případně RTG hrudníku a u některých pacientů, podle výsledku spirometrie, bývá součástí preventivního vyšetření i odběr krve.

Zdroj: MephaCentrum.V případě, že se CHOPN u pacienta potvrdí, existuje nějaká šance na vyléčení? A jak vůbec vypadá taková léčba nemoci?
Čím dříve pacient s příznaky přijde, tím lépe se dá zabránit zhoršování nemoci. Dřív také můžeme pomoci s případným zanecháním kouření. Díky správné léčbě můžeme zpomalit postupné zhoršování plicní funkce. Mezi nezbytná režimní opatření, jež jsou součástí léčby, patří zanechání kouření, pravidelný pohyb, paušální terapie inhalačními léky, které roztahují a léčí průdušky a možná je i fyzioterapie k posílení dýchacího svalstva a zlepšení dechových stereotypů. U těžších forem nemoci nasazujeme další cílené léky a léčebné postupy volíme podle typu pacienta.

Jaké jsou reakce pacientů v případě, že je jim nemoc diagnostikována? Setkáváte se i s tím, že se nemocný pacient nevzdá svých návyků a i přes veškerá rizika dál kouří?
Reakce bývají různé, u těžších pacientů je to většinou úleva, jednak je jejich problém pojmenován a jednak mají naději a následně pocítí zlepšení ve svém fyzickém a díky tomu často i psychickém stavu. Pacienti v lehčím stadiu problém někdy zlehčují: "necítí se až tak špatně". Od tíže příznaků se také odvíjí ochota přestat kouřit. Jsou však i pacienti s těžkou CHOPN, kteří si cigaretu odepřít nedokážou.

Na preventivní vyšetření se můžete objednat na telefonu 597 437 777
nebo zde.