Proč podle vás potřebují místní části více pravomocí?

Současné rozdělení pravomocí mezi město Brno a městské části je pro starosty městských částí velice nevýhodné. Statut města Brna je dlouhodobě nastavený tak, že městské části nemají v podstatě ani právní subjektivitu, nemohou požádat o dotace bez toho, aby se musely dotázat města Brna, které uděluje souhlas. Přitom Brno-sever má 47 tisíc obyvatel. Když to řeknu jakémukoli starostovi obce s tři sta obyvateli, tak se mi směje. Pokud mají být městské části skutečně plnohodnotným a zároveň zásadním článkem místní samosprávy, musejí mít tomu odpovídající pravomoci a s tím spojenou zodpovědnost. Ale mít v očích lidí pouze odpovědnost bez pravomocí, to není správně.   

S jakými negativními důsledky současného rozdělení pravomocí se nejčastěji setkáváte ve vaší městské části?

Těch věcí je mnoho, co je velice nepříjemné jsou s dopravou související změny dopravního značení, které nelze realizovat z úrovně městských částí. Z úrovně města jsou tyto žádosti vyřizovány v nepřiměřeně dlouhých lhůtách. V rámci investičních aktivit města Brna jsou rekonstruovány ulice a plánovány uzavírky bez dostatečné koordinace dopravy. Díky tomu vznikají zbytečné dopravní kolapsy některých úseků. Kdyby byly městské části pro Brno rovnocennějším partnerem, mohl by být dopad jednotlivých staveb mnohem menší. Dnes dochází zbytečně ze dne na den k odtahům vozidel a dopravním zácpám. Své o tom víme třeba na křižovatce Merhautova – Jugoslávská, kdy jsem předem upozorňoval na problémy a nebylo to bráno v úvahu. Dalším příkladem je ulice Bieblova, kde plynaři nedávno rozbili v loňském roce kompletně opravený chodník. A to se pak občanům těžko vysvětluje.  

Stěžují si vám?

Stěžují a je to logické. Děje se to v naší městské části a lidé se obracejí na starostu. Logicky poukazují na plýtvání penězi a nedůslednou koordinaci výkopových prací. Obyvatelé v drtivé většině nevědí, že to jako starosta městské části to v podstatě nemohu ovlivnit. Podobně je to s opravami silnic a chodníků. To má na starosti město Brno, městské části každoročně žádají Brněnské komunikace o opravy a nikdy předem nevědí, které úseky budou vybrány. To je přesně ta věc, kde by podle mého názoru měly rozhodovat výhradně městské části. Měly by mít investiční finanční prostředky tak jako jakákoli obec, možnost hospodařit s těmito prostředky a nést za toto své hospodaření před lidmi odpovědnost.

Dá se to nějak řešit?

Základem je posílení pravomocí městských částí, tedy změna statutu města Brna. Vzorem může být třeba statut města Ostravy. Zatím jde ze strany města Brna o drobné úpravy. Na základě trvalého tlaku sněmu brněnských starostů došlo před nedávnem k navýšení takzvané neúčelové dotace, kterou dostávají na počátku roku městské části. Alespoň v tomto ohledu budou městské části svobodnější a dostanou větší možnost rozhodovat o svém investičním rozvoji. Ale jde to pomalu a ztuha. Proto se stále více starostů snaží ovlivnit rozhodování vedení města Brna a kandiduje ve volbách do brněnského zastupitelstva.     

Proč podporujete STAN ve volbách do zastupitelstva města Brna a co se stane, pokud ve volbách uspějete?

Jak jsem už naznačil, starostové a členové samospráv městských částí jsou lidé, kteří mají praktické zkušenosti s každodenním fungováním daného území a ví, co není z celoměstské úrovně ideální. Pokud obhájím svou pozici na Brně-severu a kandidátka STAN uspěje v celobrněnských volbách, bude to znamenat, že máme na celobrněnské úrovni kolegy, kteří mi pomohou projednávat a prosazovat potřebné změny přínosné pro naši městskou část i pro mou práci starosty. A to je pro mě zásadní. 

Martin Maleček