1)Paní doktorko, kdo je nejčastěji ohrožen některým z typů cukrovky a můžete říci, zda jsou vašimi pacienty spíše ženy či muži a případně v jakém věkovém rozhraní?

Diabetes mellitus, neboli lidově cukrovka, zahrnuje skupinu několika typů onemocnění, která mají společnou poruchu – zvýšenou hladinu cukru v krvi.Velmi obecně můžeme říct, že se cukrovka vyznačuje nedostatkem inzulinu a pacienti musí užívat buď prášky nebo si aplikovat inzulin či jiné léky injekčně podle příčiny a typu onemocnění. Existuje i tzv. těhotenská cukrovka, která po porodu ve většině případů ustoupí, a další méně časté typy tohoto onemocnění.

Pacienti to neslyší rádi, ale velkou roli v ohrožení touto, zatím nevyléčitelnou, chorobou hraje životní styl. Ohroženi jsou ti, kteří mají nevhodnou skladbu stravy, s velkým obsahem sladkých a tučných jídel, nejí pravidelně, kouří, nemají fyzickou aktivitu, jsou obézní, stresovaní. Velkou roli hraje i dědičnost. Podívejte se kolem sebe třeba na ulici nebo v tramvaji a vidíte, že potenciálních pacientů je mnoho. Cukrovka je civilizační choroba, které někteří pacienti doslova běží naproti.

Muži i ženy jsou v mé ambulanci zastoupeni v podobném poměru, věkem většinou mezi 50-80 lety. Výjimkou však nejsou ani pacienti mladší.

 

2) Můžeme nějak sami poznat, že s naším tělem není něco v pořádku, tedy sami indikovat symptomy cukrovky? A jakou roli v tomto případě hraje naše rodinná anamnéza? Případně jaké jsou příznaky na počátku onemocnění? 

 Často nemusí být přítomny žádné příznaky, přesto se cukrovka zjistí.  Výskyt příznaků závisí na hodnotě hladiny krevního cukru a na rychlosti vývoje nemoci. Nejčastějšími příznaky jsou slabost, únava, zvýšená žízeň, časté močení i v noci, úbytek hmotnosti, poruchy zrakové ostrosti, časté infekce se svěděním – kožní a močové, infekce v pohlavních orgánech. Tyto příznaky nejsou však typické jen pro cukrovku, mohou se objevit i u jiných onemocnění. Cukrovka se může projevit také poruchou vědomí až kómatem, průjmy, poruchami potence, dechem páchnoucím po acetonu. Nejjednodušší je změření hladiny krevního cukru a nemoc potvrdit nebo vyvrátit. Často zjistí nemoc praktický lékař, tedy doporučuji chodit pravidelně na preventivní prohlídky. Zvýšené riziko vzniku nemoci mají pacienti s pozitivní rodinnou anamnézou.

 

3) Co přesně vede k diagnóze těhotenské cukrovky a jak se v tomto případě postupuje? Jaké jsou rizikové faktory? 

 Vyšetření (screening) na těhotenskou cukrovku (gestační diabetes – GD) se provádí nyní u všech těhotných dvoufázově. První fáze proběhne do 14. týdne těhotenství, pokud je negativní (v pořádku), probíhá fáze druhá ve 24.-28. týdnu. Oboje se děje v ordinaci gynekologa. Při hodnotách pozitivních odesílá gynekolog pacientku k diabetologovi. Pacientku vyšetřujeme, vysvětlíme jí, jak si upravit jídelníček, vysvětlíme nutnost fyzické aktivity – chůze (pokud není od gynekologa omezení) a vysvětlíme jí, jak si bude zapůjčeným glukometrem (přístroj na měření hladiny cukru v krvi) kontrolovat cukr. S pacientkou naměřené hodnoty cukru konzultujeme telefonicky či mailem. Při neuspokojivých hodnotách cukru zahajujeme další léčbu. Hlavními rizikovými faktory pro vznik těhotenské cukrovky jsou obezita, věk nad 25 let, výskyt cukrovky v rodině, těhotenská cukrovka v předchozí graviditě, předchozí porod dítěte nad 4 kg.

  

4) Můžete popsat, jak vypadá první návštěva ve vaší ordinaci? Co pacienta čeká a jaká doporučení od vás dostane a jaký proces následuje dál?

 Pacient k nám většinou přichází na doporučení praktického lékaře. Při prvním kontaktu doplňujeme další, pro diagnózu a léčbu diabetu, důležité odběry krve a moči. První návštěva je hodně o povídání. Probíráme blízkou i vzdálenější rodinu, zda se v rodině vyskytuje cukrovka, vážné onemocnění. Zjišťujeme tedy rodinnou, sociální i pracovní situaci. Pacientovi měříme tlak, vážíme ho, vyšetřuji ho. Nic tedy nebolí. Chceme, aby s námi pacienti spolupracovali a důležité je vše jim vysvětlit, aby věděli, že cukrovka není legrace a že žít se s ní dá za určitých pravidel. Na základě všech výsledků stanovuji přesnou diagnózu a doporučuji léčbu. Vysvětlím pacientovi terapeutický plán, sestra s ním probere důležitá dietní a režimová opatření, nutnost fyzické aktivity.  Léčbu zahajujeme prakticky ihned. Při vyšších hodnotách cukru zveme pacienta na brzkou kontrolu, pokud hodnoty nejsou příliš vysoké, zveme ho za cca 3-4 měsíce.