Čas od času se dozvídáme z médií, že technicky vzdělaných lidí v ČR ubývá, ba dokonce, že je jich kritický nedostatek, což ohrožuje budoucnost naší ekonomiky. Tyto argumenty přinášejí nejčastěji zaměstnanecké svazy a asociace. Jejich požadavky na podporu technického školství  a sebevědomí, s jakým je vyslovují vůči vysokým školám,  chápu. Technické univerzity jsou veřejné vysoké školy, financované především ze státního rozpočtu, tudíž z daní průmyslových firem. Česká republika je nejprůmyslovější zemí v Evropské unii a zaměstnavatelé jsou přesvědčeni, že to bude právě průmysl, kdo nás bude i v budoucnosti živit.

A jiní tvrdí opak. Hlasy z akademické (ne technické) půdy nabádají k výchově vzdělávání širšího zaměření  humanitního typu. Upozorňují na to, že svět a trh práce, pro které studenty vychováváme, nebude takový jako dnes a zdá se jim poněkud zbloudilé nabádat studenty ke studiu techniky, když technické dovednosti  a sofistikovanou průmyslovou výrobu nahradí roboty a automatická výroba.

Sleduji s lítostí, že se tyto dva pohledy nikde nepotkávají a jedna skupina  si o té druhé myslí, že prosazuje  jenom vlastní zájmy a nikoli blaho země.

Zkusme se na toto téma podívat nezaujatě, bez emocí, optikou statistiky, kterou nabízí Ministerstvo školství. Prošla jsme jeho  data od začátku milénia, takže mám k dispozici časovou řadu  za 17 let.

Počet absolventů technických vysokých škol  k celkovému počtu absolventů vysokých škol je poměrně stabilní a osciluje mezi 21 % a 25 %. Nelze tedy říci, že by zájem o technické obory upadal. Je to mýtus, který se občas v diskusích objevuje. Protože kolísá počet dětí v ročnících, tak je jasné, že některé slabší ročníky mají méně absolventů a tudíž méně absolventů technických oborů. Skutečně slabé ročníky teprve přicházejí na vysoké školy.  Populace  narozená na přelomu tisíciletí je poloviční ve srovnání s osmdesátými léty. Méně narozených dětí znamená, že za 25 let bude  méně inženýrských promocí. A to nám ještě vydatně pomáhají Slováci. Celkově počet cizinců absolventů narostl skokově v roce 2009, snad to může souviset se vstupem  České republiky do EU. Jednoduchý vzorec 2004 + 5let studia by tomu nahrával. Loni v Česku promovalo 1684 cizinců, většinou Slováků. Jejich zájem studovat v Česku se mírně zvyšuje, v průběhu uplynulých 17 stoupl zhruba z 15% na 20%.  

Dostáváme se k té základní otázce:

je čtvrtina absolventů s technickým vzděláním moc nebo málo? Bude digitalizace, automatizace, robotizace  průmyslu a další technologické změny, které se také nazývají novou,  v pořadí už 4.průmyslovou revolucí, zkráceně Průmysl 4.0, skutečně potřebovat méně inženýrů? Neznám jednoznačnou odpověď. Jsem ale přesvědčená, že bez špičkových odborníků - techniků nebudeme schopni nejenom nejnovější technologie vymýšlet, ale dokonce ani efektivně využívat. Dokonce si myslím, že země, jako je Česko,  kde se průmysl podílí 37,5% na HDP a výrazně tak převyšuje průměr ve světě i v EU, nemůže během 1-2 generací změnit zcela svůj charakter a orientaci. Je to horizont, pro který dnes na vysokých školách připravujeme absolventy. Jsem si ale jistá, že strukturované, kritické  myšlení, analytické schopnosti, racionalita a technická představivost jsou a budou žádané schopnosti na trhu práce. Dnes i za padesát let. Jak bude vypadat svět, nedokáži říct, ale lidé s technickým vzděláním se v něm neztratí. Na to vsadím svoje boty.