Zejména polycyklické aromatické uhlovodíky byly důvodem, proč se vědci z české i polské strany hranice spojili ke společnému více než dvouletému výzkumu. Periodický monitoring hald na základě sjednocených metod měření a shodných analýz se uskutečnil vůbec poprvé v historii. V těchto dnech vědci v Ostravě zveřejnili výsledky své práce. Na celkem šesti hořících haldách, tzv. odvalech, vznikají podle odborníků z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a Hlavního báňského institutu (GIG) v Katovicích převážně klasické plyny, jako je CO2 a H2S, a organické uhlovodíky.

Výsledky jsou uklidňující
„Zjistili jsme příznivou skutečnost. Majoritní zastoupení v plynných i prachových emisích vykazovaly méně škodlivé látky, jako např. fenantren a naftalen,“ uvedl docent Václav Dombek z VŠB-TUO, který je odpovědný za vedení projektu. Nejvíce toxické polyaromatické uhlovodíky, zejména benzo(a)pyren, se podle vědců v emisích vyskytovaly v prakticky zanedbatelné míře. A to napříč všemi sledovanými haldami na české i polské straně hranice. Ve všech obydlených místech se podílejí na znečištění ovzduší nejvýše jednotkami procent, navíc jen v nejbližším okolí. Ve vzdálenostech nad zhruba 500 metrů je vliv na znečištění ovzduší nevýznamný.

Šest hald prověřili vědci podle stejných principů
Teploty v hloubi hořících odvalů se běžně dostávají k 800 stupňům Celsia. Na území ČR se výzkumníci zajímali o ostravsko-karvinský region, kde se nacházejí tři takto termicky aktivní haldy: „Ema“, „Heřmanice“ a „Hedvika“. Na polské straně hranice se výzkum týkal Slezského vojvodství s lokalitami "Charlotta", "Radlin - Marcel" a "Wrzosy". „Významné je sjednocení postupů a metod. Teď máme informace, o tom, co se děje v haldách na obou stranách hranice,“ vysvětlil docent Dombek. Díky přeshraniční spolupráci jsou dosažené výsledky dostupné pro instituce, firmy, odborníky i laiky v ČR i Polsku.