V Moravskoslezském kraji a Slezském vojvodství (v rámci řešení projektu financovaného z programu Interreg V-A Česká republika – Polsko) společně zahájili terénní odběry, měření a laboratorní analýzy, které povedou k lepší ochraně ovzduší na obou stranách hranice.

„Na termicky aktivních haldách dochází k významným emisím prachových částic a plynů. Na prachové částice jsou navíc vázány polycyklické aromatické uhlovodíky, v řadě případů karcinogenní. Tyto emise mohou být rizikem pro kvalitu ovzduší, a tedy zdraví lidí v příhraničních regionech, a to nejen v těsné blízkosti těchto odvalů,“ vysvětlil důvody společného úsilí odborníků projektový manažer z Vysoké školy báňské (VŠB) – Technické univerzity Ostrava Václav Dombek. Spolu s VŠB na projektu pracuje Hlavní báňský institut (GIG) v Katovicích.

Češi a Poláci se ke sledování starých hald spojili poprvé před více než čtyřmi lety, kdy v terénu i laboratořích prověřili více než 150 směsných vzorků povrchové vrstvy materiálu na deseti odvalech v ČR a na dalších deseti odvalech v Polsku. Tehdy definovali, že ohrožení pro obyvatele pohraničí není dáno jen historickou rolí hald, ale jisté riziko může nastat vlivem současné lidské činnosti – odtěžováním či sanačními pracemi. Situace je složitá právě u takzvaných hořících odvalů, na které se odborníci nyní soustředí. „Významným příspěvkem projektu je sjednocení postupů a metod, protože dosud si každý na své straně hranice zkoumal tak trochu podle svého a nebyli jsme pak jednotní ve výstupech a interpretaci výsledků. To značně komplikovalo propojení dalších aktivit v ochraně ovzduší. Musíme problém popisovat shodnými metodami, abychom mohli navrhovat společná řešení,“ vysvětlil docent Dombek.

Na území České republiky se výzkumníci zajímají o ostravsko-karvinský region, kde se nacházejí tři termicky aktivní haldy –  „Ema“, „Heřmanice“ a „Hedvika“. Na polské straně hranice se výzkum týká wodzisławského okresu Slezského vojvodství s městy  Rydułtowy, Radlin a Pszów.  Konkrétně se jedná o lokality „Charlotta“, „Rydułtowy-Anna“, „Radlin – Marcel“ a „Wrzosy“. Jde o zhruba stejně velká území i prakticky shodné počty dotčené populace. Díky spolupráci v rámci projektu budou dosažené výsledky dostupné pro instituce, občanská sdružení, firmy, samosprávy a státní správu na obou stranách hranice. Nezanedbatelnou přidanou hodnotou projektu je využití výsledků pro majitele a správce hořících odvalů. Při jakékoliv manipulaci s haldami budou moci snížit emisní rizika. Společný výzkum Čechů a Poláků z VŠB  a GIG poběží do 31. 8. 2019.