Účastníkem dopravní nehody se nechce stát nikdo z nás. O to důležitější je vědět, jak v takové situaci postupovat.

Pokud účastník není zraněn, případně není v šoku, měl by dodržovat postupy, které mohou ostatním zachránit život. Při dopravní nehodě jde často o každou vteřinu, přesto by měl každý myslet na to, že ukvapená rozhodnutí mohou mít opačný efekt. S radami, jak se při dopravní nehodě chovat, přichází projekt Ty to zvládneš Asociace Záchranný kruh.
Každý účastník nebo svědek dopravní nehody by si měl uvědomit, že místo nehody je nebezpečné nejen pro zraněné.
„Jedete-li okolo dopravní nehody, zastavte na bezpečném místě – ideálně až za nehodou, zapněte výstražná světla, zatáhněte ruční brzdu, oblečte si reflexní vestu a označte místo výstražným trojúhelníkem. Zajistíte tak bezpečnost nejen účastníkům nehody, ale i sami sobě,“ radí Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh.

TELEFONNÍ HOVOR VŽDY UKONČUJE ZÁCHRANÁŘ

Reflexní prvky jsou velmi důležité především v situacích, kdy je na vozovce snížená viditelnost. V noci, v mlze nebo při sněhové vánici doslova zachraňují životy. Dalším pomocníkem je mobilní telefon. Účastník či svědek nehody by měl okamžitě volat na tísňovou linku 155 nebo 112.
„Mezi první informace, které potřebujeme od volajícího znát, patří místo nehody, stav a počet zraněných,“

přibližuje Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje, a doplňuje: „Rádi bychom na účastníky nehod apelovali, aby nikdy telefonní hovor nepokládali. Telefon musí být přepojen na hlasitý odposlech. Záchranáři vždy radí, jak při pomoci raněným postupovat.“

PŘI KRVÁCENÍ JDE O VTEŘINY

Jestliže u nehody vidíte někoho silně krvácet, rozhodně na nic nečekejte. „Využijte rukavice z lékárničky a krvácení zastavte přímým stlačením prsty v ráně,“ přidává radu Jiří Smetana. Další situací, při které si mnoho lidí neví rady, je nehybný účastník nehody. „U nehod je vždy velké riziko poranění páteře, ale strach zachránce z případného dalšího poškození nesmí ohrozit život zraněného,“ dodává.
Je-li zraněný v bezvědomí, musí být zajištěno, aby dostatečně dýchal. Pokud dýchá, není zapotřebí s ním hýbat. Pokud tomu tak není, zachránce mu musí zaklonit hlavu a zvednout bradu, čímž uvolní dýchací cesty. Pokud se zraněný během deseti sekund alespoň dvakrát nadechne, je zapotřebí udržovat volné dýchací cesty až do příjezdu profesionálů.
Pokud i přes veškerou snahu zraněný nedýchá, je nutné zahájit masáž srdce. Tu ale nelze provést ve vozidle, proto musí být vyproštěn a položen na rovnou zem. „Poté by měl zachránce stlačovat hrudník do hloubky pět až šest centimetrů s frekvencí sto až sto dvacet stlačení za minutu. Proškolený zachránce může po každých třiceti stlačeních provést dva umělé vdechy,“ uzavírá Jiří Smetana.

DESATERO ZÁSAD 

Naučit se dobře řídit je běh na dlouhou trať

Autoškola je pouhým začátkem. Pokud vám někdo tvrdí, že hned po obdržení řidičského průkazu uměl řídit, tak vám lže. Je pravda, že základy ovládání auta má po autoškole skoro každý, ale kvalitně a bezpečně řídit vozidlo se naučíte až po najetí mnoha tisíc kilometrů.
Při vzpomínce na první jízdu bez instruktora se většině z nás vybaví především stres. Jde o přirozenou reakci, přesto by novopečený řidič neměl mít za volantem strach. Ten totiž nejčastěji vede ke zkratovému jednání, a bývá tak velmi často příčinou dopravních nehod. „Každému z nás někdy chcípl motor. Není se za co stydět, a hlavně to není důvod ke strachu a panice. Pamatujte, že zmatkování nikdy ničemu nepomůže. To ale neznamená, že by si řidič za volantem měl myslet, že ho na silnici nemůže nic překvapit. Ostražitost je na místě,“ říká Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh.

ZA VOLANT USEDEJTE VŽDY S POKOROU

Řízení je činnost jako každá jiná a zdokonalujete se v ní postupem času. Samozřejmě platí, že čím více toho najedete, tím si můžete být za volantem jistější. První jízdy si plánujte s rodiči nebo zkušenějšími kamarády, kteří s vámi budou mít trpělivost a poskytnou vám základní rady. „Dopravní odborníci se shodují, že sám by se do provozu měl vydat nový řidič teprve po najetí zhruba 3000 kilometrů pod dohledem učitele autoškoly či zkušeného šoféra. A za zkušeného se může považovat teprve ten, kdo má za sebou minimálně 100 000 kilometrů za volantem. Ale i zkušení šoféři vždy usedají za volant s náležitou pokorou,“ upozorňuje Roman Budský z Platformy Vize 0.
Ze začátku si vybírejte méně frekventované trasy. Postupem času je ale vhodné cesty měnit. To platí i pro případy, kdy máte stejný cíl. S přibývajícími kilometry se snažte překonávat komfort a pohodlí. Nebojte se jízdy v dešti, ve špičce či v centru. Trénink je nejlepší učitel.

SPRÁVNĚ NASTAVENÉ SEDADLO JE NUTNOST

Nikdy nezapomínejte na kontrolu polohy vašeho sedadla. Za volantem se musíte vždy cítit komfortně, to znamená, že nemáte žádný problém při řazení a sešlapování pedálů. Volant držte pohodlně, ale zároveň pevně.
„Nikdy volantem prudce netrhejte a nezapomínejte, že při řízení pouze jednou rukou nemáte dostatečnou kontrolu nad vozidlem zejména při nenadálých situacích v silničním provozu. Ohrožujete tak sebe, spolujezdce i ostatní řidiče a účastníky silničního provozu. Volant vždy držte v poloze tři čtvrtě na tři,“ radí Pavel Žíha z dopravní policie Karlovarského kraje. 
Cítíte-li se za volantem už lépe, většinu věcí máte zautomatizovanou, nezapomínejte na to, že vůz, ve kterém jezdíte, také stárne. Nejvíce trpí brzdy a pneumatiky, proto si tyto komponenty nechávejte pravidelně kontrolovat.
„Stav svého vozidla začátečníci velmi často podceňují nebo si zkrátka vůbec neuvědomují, že kontrola technického stavu automobilu je stejně důležitá jako samotné řízení. Řidič by se měl alespoň jednou měsíčně seznámit s tlakem v pneumatikách a zkontrolovat hloubku dezénu. Zároveň platí, že jakmile se rozsvítí v autě jakákoliv kontrolka nebo když uslyšíte podezřelé zvuky, poraďte se s odborníkem, případně si pro jistotu zajeďte do autoservisu,“ uzavírá Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh.

Více o projektu financovaného z prostředků Fondu zábrany škod naleznete na realita.tytozvladnes.cz a na www.facebook.com/tyto-zvladnes.

 Foto: kampaň „Ty to zvládneš“, Asociace Záchranný kruh