Dvaadvacátého března si připomínáme Světový den vody, který se snaží upozornit na skutečnost, že zdaleka ne všichni obyvatelé naší planety mají zajištěný přístup k pitné vodě. Myslíte si, že to lidé v Česku vnímají jako problém?


Situace je samozřejmě vážná, v rozvojových zemích Afriky a Asie nemá dostatečný přístup k pitné vodě více než 800 milionů lidí a toto číslo neustále roste. My to v našich končinách možná tolik nevnímáme, protože jsme zpohodlněli a bereme vodu jako samozřejmost. Otočíme kohoutkem a ona teče. Voda ale je a vždy byla vzácný statek, což si uvědomovali lidé už před tisíci lety. Pokud bychom si museli vzít vědro a jít kilometry ke studni pro vodu, asi bychom si jí vážili více.

 
Jak jsou na tom Češi se spotřebou vody v porovnání s jinými národy?


Ve srovnání se světem umíme my Češi s vodou hospodařit velice dobře. Trend poklesu spotřeby vody u nás je dlouhodobý, ať je to zaváděním různých forem recyklace v domácnostech, či používáním úspornějších spotřebičů. Zatímco v devadesátých letech u nás spotřeba vody představovala 159 litrů na osobu a den, aktuálně se v našem regionu držíme na 89 litrech.  V USA je to pro srovnání 300 litrů na osobu a den, ve Velké Británii dokonce téměř 350, průměr EU činí 150 litrů.  Na druhou stranu v rozvojových zemích Afriky musí lidé na den vystačit s pouhými deseti litry vody, což v Česku představuje jedno spláchnutí WC.

Zdroj: Severočeská vodárenská společnost a.s.

 
I když se může na první pohled zdát, že se nás v Česku problémy s vodou netýkají, poslední suché roky ukazují pravý opak. Jakým způsobem můžete na klesající zásoby vody ve zdrojích reagovat?


Jedna z výhod velké a stabilní vodárenské společnosti je, že jsme v případě potřeby schopni alokovat a zaměřit nemalé investice do oblasti, kterou je potřeba aktuálně řešit. Sucho posledních let na území působnosti SVS prozatím nepředstavovalo žádný velký problém, byli jsme schopni zásobit   odběratele kvalitní pitnou vodou bez velkých problémů.

Naší silnou stránkou je unikátní propojenost vodovodních přivaděčů a hlavních řadů, a tím také nahraditelnost vodních zdrojů v celém systému. Podotýkám prozatím, neboť si uvědomujeme, že je potřeba investovat nejen do udržení, ale i do přiměřeného rozvoje tohoto systému. Samozřejmě je nutné zaměřit se také na zadržování vody v krajině a na správné hospodaření s ní.

Základem musí být dlouhodobá a ucelená vodohospodářská koncepce státu, aby Česká republika byla připravená na další období sucha. Očekáváme, že v rámci státní koncepce pro boj se suchem bude zakotvena strategická role vodárenských soustav a páteřních vodovodů a podpora jejich obnovy. Doufejme, že zainteresovaná ministerstva budou reflektovat dlouholeté zkušenosti a z nich vycházející doporučení vodohospodářů.

 Zdroj: Severočeská vodárenská společnost a.s.
O které konkrétní zdroje vody se vodárenská soustava SVS opírá?


Zdrojů pitné vody máme pochopitelně víc, abychom je mohli co nejjednodušeji nahradit. Jde především o povrchové nádrže v Krušných a Jizerských horách, které jsou zdrojem více než poloviny potřebné surové vody a jsou navržené tak, aby zajistily její dostatečné množství i při dlouhotrvajícím nedostatku srážek.

Mezi ty nejvýznamnější patří například vodní nádrže Přísečnice, Fláje, Josefův Důl nebo Souš.

 
A poradí si současné zdroje pitné vody s rostoucím počtem obyvatel?


Rostoucí počet obyvatel se území naší působnosti příliš netýká. Spíše pozorujeme trend, že se stávající odběratelé stěhují z městské husté zástavby do rozptýlenější příměstské či venkovské. To pak vede samozřejmě k tomu, že rostou kilometry potrubí, ale počet zásobených obyvatel v celém našem regionu stagnuje. Tím se zvyšuje náklad na provoz v délce potrubí, ale odbyt objemu vody zůstává stejný. A tím se samozřejmě vytváří tlak na jednotkovou cenu vody.