Způsobů, jak lze třídit komunální odpady, najdeme v Evropě hned několik. Skoro by se dalo říct, že co evropský stát, to jiný model. A tak někde třídí v domácnostech do pytlů, jinde jsou lidé zvyklí třídit odpad do barevných kontejnerů, někde spoléhají na zálohové automaty či ke třídění používají jiná místa zpětného odběru. Česká republika vsadila na kontejnery. Cestu s papírem, sklem, plasty a nápojovými kartony k barevným kontejnerům už považuje většina obyvatel ČR za naprostou samozřejmost a každodenní rutinu. 

Barevné kontejnery rozmístěné v kvalitní a dostatečně husté sběrné síti jsou pro tuzemský systém třídění a recyklace odpadů klíčové. A na rozdíl od některých jiných zemí do nich mohou lidé třídit jak odpady z obalů, tak i neobalové odpady. K lepší přehlednosti pak přispívá tradiční barevné rozlišení jednotlivých sběrných nádob – co barva, to konkrétní tříděná komodita. Díky tomu zvládne třídit i malé dítě, protože ví, že plasty patří do žlutého kontejneru, modrý kontejner je na papír, zelený na sklo a tam, kde uvidí oranžovou samolepku, patří nápojové kartony od džusů, mléka apod. Přesto jsou ale v ČR místa, kde je potřeba ještě intenzivně na sběrné síti zapracovat. V posledních letech se kromě kontejnerů na papír, sklo a plasty stále více objevují na ulicích také šedé nádoby určené na třídění kovových obalů. Kovové obaly jsou totiž jednou z rychle se rozvíjejících oblastí v nápojové branži. Aby byl celý systém třídění pro obyvatele ČR ještě pohodlnější a byli tedy ochotni třídit své odpady, kontejnerová síť se neustále rozvíjí. A tak zatímco na začátku tisíciletí měli lidé k dispozici jen zhruba 30 tisíc kontejnerů a menších nádob, dnes jich je po celé ČR už přes 400 tisíc. Díky tomu se zkracuje i průměrná vzdálenost, kterou musí lidé s vytříděným odpadem k nejbližším kontejnerům ujít – z původního čtvrt kilometru na současných 92 metrů. To je často blíž než nejbližší supermarket či obchůdek v okolí. Kontejnerovou síť ještě v určitých lokalitách doplňuje sběr vytříděných odpadů do pytlů, sběrné dvory a výkupny surovin. Ročně se tak vytřídí a předá k recyklaci přes 800 tisíc tun obalových odpadů. To se daří především zásluhou 73 % obyvatel ČR, kteří aktivně své odpady třídí. 


PET lahve a duté plasty je vhodné před vytřídění do žlutého kontejneru sešlápnout. Ušetří se tak místo v kontejneru.

Na motivaci obyvatel a připomínání důležitosti třídění odpadů je třeba neustále pracovat. Díky dlouhodobým vzdělávacím a osvětovým aktivitám jsou lidé opakovaně informováni o smysluplnosti třídění a o tom, jak správně třídit. S osvětou se v ČR začíná už od těch nejmenších, kteří pak bývají velmi často dobrými ambasadory třídění ve svých rodinách i ve svém okolí. Díky této komplexnosti celého systému patří ČR mezi evropské premianty v třídění odpadu, ale má také poměrně vysokou účinnost využití vytříděných odpadů. Nejlepších výsledků dosahuje tradičně u papíru a skla. Z vytříděného papíru se pro další produkci zpracuje 97 % celkového množství a na skládce končí méně než 2 % toho, co lidé vytřídí do modrých kontejnerů. Podobných čísel dosahuje ČR také u vytříděného skla. U plastů je efektivita o něco nižší – v celkové bilanci vytříděných plastů z domácností je jich polovina materiálově využita, čtvrtina připadá na kombinované využití v podobě certifikovaných alternativních paliv, zhruba 5 % je energeticky využito v ZEVO a přibližně pětina je skládkována. Tyto výsledky řadí ČR dle statistik Eurostatu z hlediska recyklace plastových obalů na 4. místo v rámci celé Evropy, v recyklaci všech obalových odpadů nám pak patří stříbrná příčka.