Salaš Rúdník u Vacenovic a hasičský areál ve Vacenovicích se v sobotu 7. července promění v dějiště velkých akcí. Zatímco na zmíněné salaši se odpoledne rozhoří bitva tří králů, hasičský areál nabídne již sedmý ročník oblíbených pivních slavností Bierfest Vacenovice 2018.

Bierfest oživí soutěže s pivní tematikou

Stejně jako v předešlých letech i na letošním Bierfestu, který začne v 15 hodin, bude rozčepováno více než 20 druhů piv z celé ČR. V nabídce budou nejen speciální piva, ale i piva ovocná, tmavá, kvasnicová a jiná. Na akci nebudou chybět ani nealkoholické nápoje a pečené a grilované dobroty.

Odpolednem plným soutěží o ceny s pivní tematikou návštěvníky provede moderátor Zdeněk Janků. Akci završí večerní zábava s kapelami Tabák – revival Kabát a OverBand. Nutno podotknout, že prvních padesát hostů na akci má vstup zdarma. Více o Bierfestu Vacenovice 2018 lze nalézt na stránkách www.sdhvacenovice.cz/bierfest.php.

Středověká bitva s doprovodným programem přiláká děti i dospělé

Stejně přitažlivou záležitostí jako Bierfest bude Bitva tří králů, jejíž program se na Salaši Rúdnik rozeběhne už ve 14 hodin fakírským představením a vystoupením šermířské skupiny Novus Orgio.

Doprovodný program zahrnuje například jarmark či prohlídky dobového tábora. Návštěvníci se mohou těšit na koncert skupiny Metanoon, dragonfire show a ohňovou show skupiny In Taberna.

Hlavní program – bitvu tří králů bude možno sledovat od 17. hodiny.

Proč mají ve Vacenovicích „Bitvu tří králů“Ve Vacenovicích a okolí koluje z dávných dob pověst o prastaré bitvě tří králů. Jako malý kluk o ní slýchal od svého dědečka správce vacenovického muzea Miroslav Blahušek. Ten o vzpomínkách na stařečkovo vyprávění napsal: „Tam za Hantálama, kde je les, který odnepaměti nese jméno Polská, se při kopání pařezů na topení nacházely kosti koní, jezdců, postroje i starodávné zbraně. Na otázku, co se tam stalo, jsem dostal jako odpověď vyprávění o tom, jak polský král s uherským pustošili Moravu a český král Jan s vojskem přišel Moravě na pomoc a Poláky s Uhrama porazil "… tam, co sa od téj doby říká V polskéj." Živě si vzpomínám, jak se mi při představě dávného královského vojska tajil dech. Později jsem začal pátrat v kronikách, až jsem našel bitvu, která se odehrála někde na jihovýchodní Moravě blízko uherské hranice léta Páně 1331. Přestože se při lokalizaci místa oné bitvy pouštím na tenký led pověstí, sama událost, jako reálný základ této pověsti, je přesně zapsána v kronikách a aktéři i politické pozadí tak zůstávají stejné, ať už se bitva odehrála kdekoliv. Místo je důležité pouze pro nás – lokální patrioty.“

Skupina historického šermu IN TABERNA se představí na Bitvě tří králů

Skupina historického šermu IN TABERNA se představí na Bitvě tří králů
Autor: Skupina historického šermu IN TABERNA/archiv

Co říkají o aktérech bitvy kronikyK tomu Miroslav Blahušek vysvětlil: „Prvním aktérem dávné bitvy byl Vladislav I., přezdívaný díky svému malému vzrůstu král Lokýtek, jenž byl zapletený do úkladné vraždy českého krále Václava III. (Ten byl zavražděn v srpnu roku 1306 v Olomouci během vojenského tažení do Malopolska právě proti Lokýtkovi, který před tím na jaře téhož roku dobyl krakovský hrad držený českou posádkou, přestože nejdříve uzavřel v Toruni příměří.). Druhým aktérem bitvy je Lokýtkův spojenec – jeho zeť Karel I. Robert z Anjou, před nímž dříve dali uherští stavové přednost Václavovi III. pro zasnoubení s Alžbětou (jedinou dcerou uherského krále Ondřeje III.). A konečně třetím a klíčovým aktérem bitvy je Jan Lucemburský, jenž po Václavovi III. usedl na český trůn díky sňatku se ženskou pokračovatelkou rodu Přemyslovců, Eliškou. Situaci v Českém království po smrti Václava III. využívají všichni ti, kterým byl český král překážkou na jejich cestě k moci – česká šlechta, Vladislav I. Lokýtek, který toužil sjednotit rozdrobené Polsko a stát se jeho králem, nebo Karel I. Robert z Anjou, usilující o svatoštěpánskou korunu, která patřila právě Václavovi III.“

Historické souvislosti s bitvou„V roce 1311 získal Jan Lucemburský také titul polského krále a dovolával se dědictví po zavražděném králi Václavu III. Polsko bylo v té době rozdrobeno na velké množství malých knížectví, která se snažil sjednotit právě Vladislav I. Lokýtek. Vladislav I. byl od roku 1305 knížetem krakovským a polským, králem byl korunován až 20. ledna 1320 v Krakově po dlouhém váhání papeže, který si nechtěl znepřátelit tehdy již mocného Jana Lucemburského, jenž korunovaci Vladislava I. polským králem nehodlal uznat. Roku 1331 využil král Lokýtek snažení Jana Lucemburského o získání Tyrol a poplenil Moravu až po Břeclav. Přitom využil pomoci svého spojence – zetě, uherského krále Karla I. Roberta. Král Jan posbíral na jihu Moravy početné vojsko a v tažení porazil krále Lokýtka i s jeho spojenci v bitvě u Vacenovic. Nešlo o první boj mezi nimi, Jan Lucemburský pomáhal v témže roce řádu německých rytířů v boji proti králi Lokýtkovi u Vratislavi a Poznaně.

S památnou bitvou u Vacenovic pravděpodobně souvisí i místní název Stanovisko, kde mohlo být ležení vojska krále Jana Lucemburského. Krajina byla v té době v těchto místech bezlesá, písečné přesypy pokrývala pouze stepní tráva a křoviny. České vojsko tak mohlo využít výhody útoku z výše položených písečných teras na rovinatý terén mezi tratěmi Hantál a Polská, kde bylo také nalezeno nejvíce nálezů, upomínajících na místo hlavního střetu vojsk. Místní trať Polská je svědkem pohnuté doby, kdy se rozhodovalo o budoucím uspořádání evropských států a kdy naši předkové v boji hájili své místo v srdci Evropy,“ zmínil Blahušek.  (PI)