KOSTEL SV. MÁŘÍ MAGDALENY

Velmi známým tajemným místem na Klatovsku je hřbitov s kostelem sv. Máří Magdaleny ve Velharticích. Na štítu kostela se dodnes objevuje neznámá tvář. Teorií o ní je hned několik. Někdo tvrdí, že jde o hradní paní, tragicky zesnulou nedaleko odtud. Jiní tvrdí, že obličej patří dívce, která stále milovala svého milého, i když byl už mrtvý.

„Od nepaměti se zde vypráví příběh, možná že již od dob Velké Moravy, respektive od dob prvního slovanského osídlení, kdy se na zdejším pohanském pohřebišti naši předci pokoušeli oživit mrtvého člověka. Z jakého důvodu, to nevíme, místo je v rohu nynějšího hřbitova. Karel Jaromír Erben se nechal tímto tajemným příběhem inspirovat a do své Kytice vložil hororovou baladu Svatební košile. Děj je všeobecně známý. Jedna milá toužila po svém milém, který byl dlouhý čas v cizině na vojně, a rouhala se při modlitbě k Panně Marii. Jednou v noci bylo její přání vyslyšeno a její milý k ní přišel a žádal po ní, aby s ním šla, že si ji vezme za ženu. Nevěděla, že již je mrtvý, tak šla. Až po cestě poznala, s kým jde. Na hřbitově mu utekla a schovala se do márnice. Po šílené noci plné hrůzy ji nakonec zachránilo pravé modlení,“ připomněl legendu Ivan Rubáš, který se zajímá o historii Klatovska.

Je tam však ještě jedna stísňující věc. V bočním vchodu na podlaze je starobylý kamenný kříž vsazený do dlažby. Jde o památku na původní shořelý dřevěný kostelík, ze kterého zbyla právě jen tato dlažba. Uvnitř kostelíka se kdysi dávno ukryly ženy a děti před nepřáteli. Ti, když to zjistili, celý kostelík zapálili a nevinní vesničané tam uhořeli. Hrůza, křik a pláč, které jsou v těchto místech zaznamenány, jsou citlivými jedinci vnímány dodnes.

POHÁDKA U ČACHROVA

Jedním z nejznámějších míst na Klatovsku, na kterém lidé zažívají zvláštní pocity nebo se jim dějí nevysvětlitelné věci, je Pohádka, samota nedaleko Čachrova. „Nedaleko Pohádky bydlela před dvěma sty lety stařena, která byla znalá přírodního léčitelství. V té době vyhořely dvě třetiny Čachrova a lidé hledali viníka. Našli ho v osobě oné stařeny, kterou označili za zlou čarodějnici. Zfanatizovaný dav vesničanů stařenu ubil a ukamenoval. Nežli zemřela, tak místní i samotu proklela. Nikdo tady dlouho nevydržel. Stávaly se tu různé nevysvětlitelné věci a celkově zde lidé , kteří na samotě žili, neměli moc štěstí. Poslední obyvatelé, rodina Pangerlových, byli po válce odsunuti,“ uvedl Rubáš.

Úplně posledním obyvatelem Pohádky se stal v roce 1991 masový vrah Ivan Roubal, který tam chtěl údajně soukromě hospodařit. Krátce po příchodu na Šumavu začal s vražděním. V roce 1994 byl zatčen a v roce 2000 byl odsouzen za pět prokázaných brutálních vražd. Policisté ho však podezírali i z několika dalších vražd, napříkladz usmrcení obchodního partnera Františka Heppnera a jeho družky. V regionu se vypráví, že je měla sežrat vietnamská prasata, prokázat se to ale nepodařilo.

Návštěva tohoto místa láká mnohé dobrodruhy.

BOLFÁNEK U CHUDENIC

Svůj tajemný příběh má i hojně navštěvovaná rozhledna Bolfánek u Chudenic. Jde o upravenou rozhlednu ze zrušeného kostela sv. Wolfganga.

„Když se tento řezenský biskup vracel z Prahy, kde byl na svěcení biskupa Dětmara, přenocoval právě zde. Když se ráno probudil a viděl kolem sebe líbezný kraj, rozhodl se tady postavit svatyni. Jenže co za den postavili, to bylo ráno zničeno. To se opakovalo několik dní. Zůstal tedy v noci vzhůru a po půlnoci se objevil čert. Wolfgang se ho nebál a slíbil mu, že pokud nechá dostavět kostelík, může si vzít duši prvního živého tvora, který do kostelíka vstoupí. Když se svatostánek dostavěl, otevřely se dveře a čert s Wolfgangem čekali opodál. Jako první dovnitř vběhl zvědavý vlk. Oklamaný čert zařval tak strašně, až pukla skála, a s hromobitím zmizel,“ vyprávěl legendu Rubáš.

Dodnes je k vidění puklina, která prý vede do pekla. Říká se, že až puklina bude tak velká, že jí projde těhotná žena, bude konec světa.