První dochovaná písemná zmínka však pochází až z druhé poloviny 13. století. Celá historie Krušovic je spjata s vařením a výrobou piva. V roce 1729 byla založena jednotřídní škola, která v obci funguje do dnes. Okolní nádherná krajina je převážně kopcovitá, zčásti zemědělská, zčásti lesnatá. V současnosti jsou Krušovice prosperující a rozrůstající se obcí s počtem obyvatel 617. K občanské vybavenosti zde slouží vodovod, plynovod, kanalizace, pošta, mateřská a základní škola, obchod, pošta, ordinace lékaře, kulturní zařízení, restaurace s hotelem, pekárna, knihovna, klubovna, ale i multifunkční hřiště.  Návštěvníkům obec nabízí poměrně dobrou dopravní obslužnost, nádhernou krajinu a obrovský kus historie. Krušovice jsou rozlohou malou, ale významem obrovskou obcí.

Zdroj: Obec Krušovice

Husova škola
Husova škola byla postavena v letech 1914-15 podle projektu významného českého architekta Ladislava Skřivánka. Ve své době byl velmi vyhledávaným tvůrcem školních budov. Vedle Husovy školy se k jeho nejvýraznějším dílům řadí budova gymnázia v Sušici a budova gymnázia v Duchcově. Sgrafitovou fasádu školy vytvořil malíř Láďa Novák. Fasádu budovy zdobí jména českých skladatelů, spisovatelů, náboženských myslitelů a dalších českých velikánů, výchovné citáty, lidová pořekadla a vlastenecká hesla. Najdeme zde i velký sgrafitový obraz Spravedlnosti a sgrafitový medailon Jana Husa, který malíř Láďa Novák vytvořil přesně v den pětistého výročí Husova upálení 6. července 1915. Výtvarnému pojetí budovy vévodí motiv spravedlnosti. Najdeme jej jen nejen ve zmíněném obraze, ale také v citátu, který doprovází Husův medailon, a dokonce i v celkovém uspořádání budovy, jejíž obrys připomíná při pohledu od zámku siluetu vah. Budova vznikla z iniciativy a přičiněním místního rodáka, malíře Václava Rabase. Sám k výzdobě fasády školy přispěl nástěnným obrazem Žižkovo zrození (1919), který se nachází ve vstupním podloubí u hlavního vchodu.

Vrch Louštín
Na západním výběžku plochého vrcholu Louštína, hned za altánem, se nacházejí pozůstatky příkopu a zhrouceného valu pravěkého hradiště, pravděpodobně laténského stáří. Hradiště nebylo trvale obydlené, sloužilo snad jako dočasné útočiště. Domněnka, že na Louštíně stál ve středověku královský hrad s názvem Lauerstein, kterou v roce 1936 ve svých Dějinách Rakovnicka vyslovil regionální historik Václav Kočka, se nepotvrdila. Podle pověsti korunoval v minulosti vrchol Louštína mohutný dub, jehož kmen obtáčelo dřevěné schodiště, které vedlo k jakémusi altánu, umístěnému v jeho koruně. Při vpádu pruské armády do Čech v roce 1866 byl dub zničen z obavy, aby neposloužil nepříteli jako vojenská pozorovatelna. Z koruny dubu prý bylo vidět až na Bílou horu u Prahy. Mohutné buky na vrcholu Louštína jsou skromnou ukázkou zdejších původních lesů. Vedle buku je tvořily především duby, jedle a borovice. Ještě začátkem 19. století se mezi Lužnou a Lány rozprostíraly obrovské komplexy starých bukových lesů, které místy přecházely až v prales. V průběhu 19. století však původní dřeviny vytlačil ekonomicky zajímavější smrk. V roce 1921 tvořily porosty smrku téměř 40 % plochy zdejších lesů.

 Václav Rabas
Rabas se narodil roku 1885 v Krušovicích jako syn podruhé oženěného mlynáře. Maturoval na nejstarší reálce v Čechách v Rakovníku v roce 1904. V roce 1909 vstoupil do Umělecké besedy. kde se pod vlivem ostatních členů zdokonaloval a zároveň hledal nový obsah tvorby. Svá studia dokončil u Maxe Švabinského, pod jehož vedením pracoval od roku 1911. Mezi prvními byl povolán na frontu do první světové války, kde byl již v září 1914 na východní frontě zraněn tak, že se přes lazarety vrátil domů a na bojišti se už neobjevil. Patřil též mezi pátečníky, čili se velmi blízce poznal s Karlem Čapkem i jeho bratrem a svým kolegou Josefem a dále např. s budoucím prezidentem Benešem. Znovu se vydal do Itálie a po návratu si zařídil obytný ateliér v Praze. Od roku 1923 byl předsedou Výtvarného odboru Umělecké besedy. Posléze se stal dokonce starostou Umělecké besedy. Po konci války předal mnoho svých obrazů do nově vzniklé městské galerie v Rakovníku. Dne 9. listopadu 1945 se stal Václav Rabas jedním z prvních držitelů titulu národní umělec. Od roku 1950 ho stále častěji zrazovalo zdraví, což mu bránilo vrátit se na delší čas k tvorbě dalších rozsáhlých děl. Jeho život ukončil srdeční infarkt o čtyři roky později. Je pochován na hřbitově v Krušovicích.

Slovo starostky
Krušovice žijí i bohatým společenským životem
Do Krušovic můžete zavítat nejen na dobré pivo, ale můžete se zúčastnit také různých společenských akcí.  V lednu začínáme Tříkrálovou sbírkou, kdy se rolí malých koledníků zhostí naši mladí hasiči a za hudebního doprovodu dospělých obchází celou obec. Začátkem února pořádala obec Dětský karneval s bohatou tombolou. Letošní masopust byl poprvé obohacen o pravou sousedskou zabijačku, kdy mohl každý z příchozích, včetně masek, zdarma ochutnat všechny výrobky, které klasická zabijačka zahrnuje.  V březnu se v kulturním zařízení konal již III. Ročník reprezentačního plesu místních hasičů. Oslava Mezinárodního dne žen se již také stala tradicí. Letošní Velikonoce byly ve znamení tvoření. V dubnu se koná pálení čarodějnic, kterému přechází průvod čarodějů a čarodějnic obcí a který bývá zakončen posezením u ohně spojeným s opékáním buřtů a veselou písničkou.  V květnu pořádá obec společně s dětmi ze ZŠ a MŠ oslavu Dne matek. Pravidelně se také účastníme akce Český den proti rakovině, při které kytičky prodávají mladí hasiči v doprovodu dospělých.

Zdroj: Obec Krušovice

Červen bývá spojen s oslavou dne dětí na sokolském hřišti, kde po celé odpoledne probíhá mnoho soutěží a her. Loňský rok se nesl v duchu oslav 100. výročí založení Československa a ani Krušovice nezůstaly pozadu. Nejdříve se naši hasiči zúčastnili Hasičské fontány Praha 2018 v Praze na náplavce, které se zapsala do historie jako největší hasičská fontána na světě. Začátkem září pak oslavy vzniku republiky vyvrcholily v naší obci celodenní oslavou. Při této příležitosti byla u místní školy vysazena lípa. Sokolové loni pořádali historicky první volejbalový turnaj. Na podzim se již tradičně pořádá drakiáda. Martinské posvícení jsme oslavili uspořádáním posvícenské zábavy. S příchodem vánočního času začíná také již tradiční setkání u vánočního stromku.  Při rozsvěcení stromku prošly děti s lampiony obcí a poté zazpívaly vánoční koledy.

Zdroj: Obec Krušovice

Mikulášská nadílka se konala v kulturním domě, stejně jako akce Česko zpívá koledy, kterou uspořádala škola. Adventní koncert se poprvé konala v zámecké kapli, která je součástí pivovaru. Při posledním adventním setkání si každý mohl odnést Betlémské světlo a větvičku jmelí. Konec roku patřil oslavě silvestra v novém kulturním zařízení.

www.obec-krusovice.cz