Amerika není země ale kontinent

Tohle se snaží vysvětlovat znovu a znovu kamarád Dušan Neumann, který v Americe bydlí už skoro 40 let. Ale nemyslí tím to, že Spojené státy jsou jen jednou ze 23 zemí, které oficiálně tvoří Severoamerický kontinent. Ale to, že jsou Spojené státy zemí kontinentální rozlohy a různorodosti. Ptát se proto na „průměrný plat Američanů", je asi jako ptát se na průměrný plat v Evropské unii. Zprůměrovat plat v Americe (myšleno v USA) dává stejný smysl, jako zprůměrovat platy v zemích s tak odlišnými reálnými příjmy a náklady na život jako je třeba Lucembursko a Dánsko, kde jsou nejvyšší v Evropské unii, a Bulharsko nebo Rumunsko, kde jsou naopak nejnižší.

Dostanete-li čistý plat 5000 dolarů měsíčně v New Yorku, nebudete na tom vůbec dobře, protože životní náklady jsou nepoměrně vyšší, než někde na malém městě třeba v Ohiu nebo na jihu v Louisianě, kde Vám stačí podstatně míň ke slušnému životu a ještě na dovolenou zbude.

Zdroj: Go2 s.r.o.

Čísla existují, ale jiná než používáme v Evropě

Američané navíc obvykle neuvádějí měsíční platy, ale týdenní nebo roční. Nejpřesnější relevantní informace o platech obecně získáte na Úřadu pro pracovní statistiky (Bureau of Labor Statistics), který spadá pod federální Ministerstvo práce. Ten ale pracuje se střední (median) týdenní mzdou před zdaněním. Ta je víc vypovídající než průměr a činila v USA v posledním čtvrtletí roku 2018 pro muže v plném úvazku 993 dolarů, pro ženy 794 dolarů. Tedy měsíčně něco přes 4000 dolarů pro muže což je při současném středním kurzu ČNB 91 872 Kč, pro ženy 72 854 Kč. Asi nepřekvapí, že víc berou lidé na konci kariéry ve věku 55 let a výš, vyšší střední platy mají běloši než černoši nebo hispánci.

To možná z českého pohledu působí jako slušný plat, ale zdůrazňuji: je to před zdaněním a to se může výrazně lišit podle státu, kde dotyčný nebo dotyčná bydlí a rodinné situace. Daně z příjmu se totiž platí jednak státu, ve kterém bydlíte, a potom ještě federální vládě. Jsou přitom státy jako Florida nebo Texas, kde se neplatí žádná daň z příjmu, naopak v Kalifornii odvedete státu až 13 procent příjmu a to, uznejte, už je opravdu znatelný rozdíl.

Zdroj: Go2 s.r.o.

Tím komplikace se srovnáváním platů a co si za ně opravdu pořídíte zdaleka nekončí. V Americe není daň z přidané hodnoty, platí se prodejní daň a ta se také liší v jednotlivých státech, ale celkově je zatížení nepřímými daněmi nižší než v Evropě. Jinými slovy, i když si vyděláte míň, než je střední plat, nezaplatíte obvykle tolik na jiných daních, které my v Evropě už bereme jako samozřejmost, ať je to DPH nebo výrazně vyšší daně z pohonných hmot, které u nás zaplatíte ať autem jezdíte nebo ne, protože se promítají i do ceny dopravy a ta se zase odráží na ceně prakticky veškerého zboží v obchodech. Proto bývají Evropané překvapení, že si obvykle třeba stejnou elektroniku nebo oblečení můžete v USA koupit výrazně levněji než na starém kontinentu.


TIP: Vydejte se do USA a poznejte tuto zemi na vlastní oči. Vyberte si jeden z poznávacích zájezdů do USA.

Zdroj: Go2 s.r.o.

Pojištění, školné, atd., atd. …

I přes snahy bývalého prezidenta Baracka Obamy navíc není povinné zdravotní pojištění. I když si hodně lidí v Evropě myslí, že si ho velká část Američanů neplatí, v roce 2018 mělo v USA zdravotní pojištění přes 91 procent obyvatel tedy naprostá většina. Jenže jeho cena není vládou regulovaná a může se velmi výrazně lišit podle kvality pojištění, jestli například zahrnuje zubní péči, atd.

Sociální pojištění se v USA platí povinně, ale je výrazně nižší než v Česku. To se pak odráží na tom, že jsou nižší státem zaručené důchody. Proto si také každý rozumný Američan na důchod šetří, odvádí peníze na různé připojištění, investuje do fondů apod. A to všechno samozřejmě musí platit ze svého platu. Vláda prostě nechává v tomhle směru Američanům podstatně větší prostor pro osobní rozhodování. Kdo chce žít naplno teď a hned, může platit naprosté minimum a má víc peněz na okamžitou útratu. Kdo je naopak opatrnější a myslí na zadní kolečka a případný zdravotní průšvih, bude své každodenní výdaje brzdit a bude si připlácet na stará kolena.

Dalo by se pokračovat ještě tím, že v USA není vysoké školství zadarmo. I na státních univerzitách se v průměru náklady pohybují v řádu desítek tisíc dolarů ročně. Budete-li studovat ve státě, kde máte trvalé bydliště, zaplatíte na školném ročně (!) od 11 970 do 20 770 dolarů, půjdete-li na soukromou univerzitu bude to v průměru 46 950 dolarů. Takové jsou údaje College Board, organizace, která ta čísla sleduje. Každý zodpovědný rodič, který chce, aby jeho ratolest mohla jít na vysokou školu, proto na školné šetří. Pokud tedy dítko nechce poslat na pár let do armády, protože potom se školné neplatí nebo má takový student výrazné slevy. Neznám českého rodiče, který by o něčem takovém musel vůbec přemýšlet, když zvažuje, co s výplatou.

Zdroj: Go2 s.r.o.


Tak jestli budete mít někdy chuť se zeptat: „Jaký mají Američané průměrný plat?", neptejte se prosím mne. Nechci totiž jenom „vypálit" nějakou zavádějící odpověď od pasu, ale vysvětlit také kontext. A to je v tomhle případě opravdu docela těžké ?

Zdroj: Go2 s.r.o.